
Cullenová bez násilí? Zapomeň! od Huny, piata a šiesta kapitola
,,Bello, ty jsi rok od roku hezčí," usmál se a dal mi pusu na tvář.
,,Nešplhej," zasmála jsem se a bouchla ho do ramene.
,,Neříkej, že ti to vadí," zasmál se taky.
,,Tak co tady máš?" odtáhla jsem se od něj a přešla ke stolu, kde měl rozložené návrhy.
Začala jsem si je prohlížet a upoutal mě jeden obrázek. ,,Tyhle," ukázala jsem mu je naprosto rozhodnutá.
,,Dobře a barva?"
,,Černá," vypálila jsem a Patrick se začal smát. ,,Co je?" zeptala jsem se nechápavě.
,,Čekal jsem to, jen jsem zvědavý na Arovu reakci," zakroutil hlavou a smál se dál.
,,Tak ušiješ ty šaty?" zeptala jsem se nevrle, protože zmínka o Arovi mě zase napružila.
,Zítra je tady máš?" kývnul a zmizel.
Odešla jsem ze salónku a běžela k sobě do pokoje, kde jsem se svalila na postel. I když jsem se snažila vypnout mozek, sám od sebe začal přemýšlet. Přemýšlela jsem nad tím, jaký asi bude můj nový manžel. Co když si nebudeme rozumět a budeme se pořád hádat? A co když s ním nic nebude?
,,Bello, Bello, Patrick ti přinesl šaty," vletěla ke mně Jane skočila na postel těsně vedle mě.
,,Hm," zahučela jsem otráveně.
,,Tak pojď, Aro tě chce vidět," tahala mě za ruku.
,,A… Aro?" zeptal jsem se zaskočeně.
,,Jasně," kývla.
,,Tak to jsem mrtvá," zašeptala jsem si pro sebe a pomalu vstala.
,,Tak pojď," popoháněla mě, když jsem se za ní ploužila lidskou rychlostí.
,,Vždyť jdu," odbyla jsem jí, ale rychlost trochu zvýšila, aby si nestěžovala.
Dovedla mě před dveře zrcadlové místnosti, která se využívala hlavě na přípravy na plesy, slavnosti a další různé akce, kterých jsem se musela povinně účastnit. Když jsem otevřela dveře, zrak mi padl na velký vak, který ležel na židli. ,,Vážně jsem zvědavý, jak ti to bude slušet," ozval se Aro z rohu místnosti.
,,To já taky, ale nemyslíš si, že se budu převlékat před tebou?" nadzvedla jsem obočí a Aro odešel, takže tam zůstal jen Patrick a Jane, která se propašovala za mnou.
Sundala jsem si oblečení a Patrick vyndal šaty. I když byly černé, vypadaly vážně nádherně. ,,Jsou naprosto úžasné," vydechla jsem a zvedla ruce, aby mi je mohl obléknout. Ještě trochu upravil sukni a mohla jsem se podívat do zrcadla.
Šaty byly úplně bombastické a strašně se mi líbily. Sice jsem vypadala, že jdu na pohřeb, ale svým způsobem se to hodilo, protože to byl vlastně pohřeb můj.
Koukla jsem na Jane a ta mě jen s úžasem pozorovala. Usmála jsem se na ní, když se za mnou otevřely dveře. ,,Isabello, to nemyslíš vážně," spustil Aro vážně naštvaně.
,,Proč, tobě se nelíbí?" otočila jsem se k němu a snažila se o zklamaný výraz.
,,Nelíbí?" zeptal se zděšeně. ,,Přeci nepůjdeš na svůj zásnubí ples v černých šatech," začal běsnit.
,,Proč ne? Mě se líbí," hájila jsem se.
,,Protože v černých šatech prostě nepůjdeš,"
,,Proč ne? Je to můj ples," hádala jsem se.
,,Prostě nepůjdeš a hotova," ukončil naší debatu a chtěl odejít.
,,Nebo co?" vyjela jsem na něj znovu, protože jsem si chtěla prosadit svou.
,,Co? Třeba to, že jestli si nevybereš jiné, tak zásnubní ples nebude a vdáváš se bez odkladu hned zítra," odpověděl a dala bych všechno zato, že se usmíval.
,,Cože?" zašeptala jsem nevěřícně.
,,Slyšela si dobře. Můžeš se rozhodnout do večera," odpověděl a odešel.
Naštvaně jsem si sedla do křesla a přemýšlela, co mu tak provedu. Bohužel jsem byla tak dopálená, že mě vůbec nic nenapadlo. Naštvaně jsem se zvedla a jedním prudkým pohybem ze sebe šaty strhla. Když spadli dolů na zem, sebrala jsem je a rozcupovala je na kousíčky. Ještě víc nazuřená jsem se oblékla a chtěla odejít, když jsem si vzpomněla na jeho podmínku. Jestli si do večera nevyberu jiné šaty, tak se vdávám už zítra a to rozhodně nehodlám. Chci se přeci ještě užít trochu mé svobody, kterou co nevidět ztratím.
V půlce cesty jsem se otočila zpátky k Patrickovi, který sledoval náš vstup. ,,Promiň," naznačila jsem rty. ,,Aro je kretén," zašeptala jsem hlasitěji a uchechtla se. ,,Máš tu nějaká jiné návrhy?"
,,Jo, něco tu mám. Tak nějak jsem počítal s Arovou reakcí," lehce se usmál a podal mi nějaké papíry.
Sedla jsem si do křesla a prohlížela si je. Líbily se mi dvoje, ale nakonec zvítězily odvážné a červené. ,,Tak tyhle," ukázala jsem mu. ,,A nech je takhle červené," dořekla jsem a odešla.
,,Vybrala sis jiné, nebo máme začít chystat svatbu," odchytl mě Aro.
,,Takovou radost ti neudělám," odsekla jsem a šla dál.
,,Jak myslíš, ale ještě se zastav za Heidy, protože chce s tebou mluvit,"
Ani jsem neodpověděla a šla za ní. ,,Ahoj," pozdravila jsem jí, když jsem přišla za ní do pokoje.
,,Pojď, sedni si. Už za šest hodin přiletí tvůj snoubenec a nic není hotovo," posadila mě na židli zrcadlu.
,,Cože? Už za šest hodin?" vyplašeně jsem vyvalila oči.
,,No jasný. Ráno s nima chce mluvit Aro a pak začnou konečné přípravy," seznámila mě s programem a přitom kolem mě skákala. ,,Myslím, že to může být," prohlížela si mě.
Vlasy jsem měla stažené do pevného drdolu, aby byl vidět můj krk. Oči jsem měla namalované červeně, rudě červenou rtěnku, která kontrastovala s mojí bledou pletí, ale aby ten kontrast nebyl tak velký, na tváři jsem měla slabou vrstvu tvářenky. Slušelo mi to, ale byla bych mnohem radši, kdybych se líčila kvůli jiné příležitosti a ne na mé zásnuby. A při myšlence, že můj budoucí manžel, kterého jsem nikdy neviděla, přiletí už dneska večer, jsem se musela otřást. To už bych radši brala vězení, než manželství, ale svým způsobem je to asi stejné. Povzdychla jsem si a Heidy se na mě podívala. Asi z tváře vyčetla mé pocit, protože si ke mně přisedla. ,,Bello, já vím, že ti připadá, že už to Aro přehání, ale on má o tebe vážně starost,"
,,Jo, a tak se jí zbaví tím, že mě vdá?" vyjela jsem na ní z ostra. ,,Promiň," omluvila jsem se jí potichu.
,,To je v pohodě," pohladila mě po ruce.
,,Znáš ho?" zeptala jsem se s nadějí.
,,Moc ne," svěsila ramena. ,,Ale je to adoptovaný syn Carlisla Cullena a jeho ženy. Carlisle je dobrý přítelka a taky tu nějakou dobu žil. A buď v klidu, tvůj manžel existuje skoro o 50 let déle, než ty," snažila se mě uklidnit.
,,Jestli mi Aro vybral nějakého dědka, tak mu utrhnu hlavu," zasyčela jsem a víc se rozvalila na židli.
,,A co Caius, jak to bere?" nadzvedla obočí.
,,Má z toho srandu," mávla jsem rukou.
,,To je celý on," zakroutila hlavou.
,,A co ty. Už sis někoho nabrnkla?" začala jsem, aby jsme se nebavily jen o mě.
,,Možná Felix," zašeptala.
,,Felix? Náš hromotluk?" vypískla jsem nadšeně.
,,Bello, klid, je to zatím v začátku," klidnila mě, ale stejně jsem v jejích karmínových očích zahlédla jiskřičky.
,,A už jste spolu spali?" byla jsem vážně zvědavá.
,,Bello," okřikla mě. ,,Ne, že bych si nedala říct, ale zatím jsme skončily jen u velmi divokého líbání,"
,,Hmmm," zahučela jsem zklamaně.
,,Přece víš, že ty s Caiusem jste jediní, kteří v noci pořádně žijí," bouchla mě do ramene.
,,Vážně?" nadzvedla jsem obočí.
,,Sis ještě nevšimla?" zakroutila hlavou.
,,Nebylo kdy," pokrčila jsem rameny a obě jsme se rozesmáli.
Povídali jsem si a smály, dokaď se nesetmělo a pak už jsem slyšeli Ara, jak vítá Carlisla, takže Cullenovic famílie už dorazila a já mohla začít plnit svůj skvělý plán na dopálení Ara.
6.kapitola
Šla jsem chodbou k sobě do pokoje a cesta vedla i kolem sálu, kde byla momentálně návštěva. Cítila jsem Ara, Marcuse i Caiuse, ale i sedm dalších upírů. Rychle jsem doběhla k sobě, z šuplíku vynadala papír a propisku a začala psát velmi výstižný zkaz.
Stav se
B.
Papír jsem přeložila a na venkovní stranu ještě načmárala Caius, aby bylo jasné, komu je to adresováno. Pak jsem se vrátila ke dveřím sálu a papír poslala dovnitř škvírou mezi dveřmi a podlahou. Slyšela jsem, jak vzkaz někdo sebral ze země, tak jsem se radši zdechla. Šla jsem k sobě do pokoje, trochu uklidila, a čekala na svou návštěvu. Netrvalo dlouho a ozvalo se zaklepání na dveře a hned na to stál Caius s úsměvem přede mnou. ,,Že neuhodneš, kdo má pokoj hned vedle tebe?" pošeptal mi do ucha, když si mě přitáhl blíž.
,,Ne," zašeptala jsem a lehce mu rty přejela po čelisti.
,,Tvůj budoucí manžel," zašeptal a vrhnul se na mé rty.
,,Díky, že jsi mi zkazil náladu," odstrčila jsem ho od sebe.
,,Ale no tak. Alespoň mu můžeme ukázat, že seš vážně náročná," přitáhl si mě zpátky a začal můj krk laskat svými rty. ,,Ať si taky trochu užije, čtenář myšlenek," zamumlal a já ztuhla.
,,On čte myšlenky?" odtrhla jsem se.
,,Pochybuju, že se dostane přes tvůj štít," ušklíbnul se.
,,Taky pravda, takže…" nadzvedla jsem obočí a šla k němu. Ani jsem nestačila mrknout a ležela jsem na posteli pod ním.
Uslyšela jsem trhavý zvuk a byla jsem bez trička i podprsenky. Caius si hrál s mými bradavkami a já jen slastně sténala. Lehce mě kousal a svými rty směroval dolů ke kalhotům. Když se k nim dostal, stačila mu vteřina na to, aby mě jich zbavil. ,,Nejsi nějaký nedočkavý?" zašeptala jsem mu do ucha a kousla ho do ušního lalůčku.
,,Ne," odpověděl s úsměvem a strhnul ze mě kalhoty.
Než dopadly na zem, nedočkavě jsem roztrhla i jeho košili a blížila se ke kalhotům. Jak on před chvílí i já jsem škubla a kalhoty letěly pěkně daleko. Teď byl na řadě zase odběhem chvíle mě zbavil kalhotek. Chtěl se ode mě odtáhnout, ale nedovolila jsem mu to.
Chytila jsem ho za krkem a jeho rty si přitáhla k těm svým. Vášnivě jsem proplétala svůj jazyk s jeho a on mě všude hladil. Vzdychala jsem a sténala, dokaď ze sebe nestrhl poslední kousíček svého oblečení a tvrdě do mě nevniknul. Prohla jsem se v zádech a zasténala.
Bral si mě tvrdě, ale mě to nevadilo. Při jedné vášnivé otočce jsme dokonce spadli z postele, ale ani jeden z nás to neřešil. Divoce jsme se po sobě válely, až nás zastavila zeď.
Jednou částí mozku jsem si vychutnávala jsem si vychutnávala tu rozkoš, ale ta druhá část se zabývala úplně něčím jiným.
Co když je tohle poslední sex na dlouhou dobu? Ale zase jsem se mohla uklidňovat tím, že bude třeba i svatební noc. Ale co když bude o ničem. Co když se budu muset srovnat s tím, že si jen tak neužiju, protože můj manžel nebude k ničemu?
Tohohle jsem se bála asi nejvíc, ale už jsem neměla čas dál přemýšlet, protože Caius zakřičel moje jméno a svalil se vedle mě. I když jsem sex milovala, z tohohle jsem neměla absolutně nic.
S povzdechem jsem se zvedla ze země a z křesla stáhla župan. ,,Co je?" zeptal se zaraženě Caius a hned stál za mnou.
..Nic. Jen nemám náladu," odbyla jsem ho.
,,Jasně. Jen dovol, abych ti připomněl, že TY jsi chtěla, abych přišel," byl najednou hrozně naštvaný.
,,Tak promiň," zakřičela jsem na něj.
,,Můžeš mi říct, co se s tebou děje? Doteď si byla v pohodě," křičel pro změnu on na mě.
,,Co se děje? Copak to nechápeš? Aro se chová, jako kdyby se mě chtěl co nejdříve zbavit, tak mě chce vdát. Ty se tomu směješ a Heidy s Jane kolem mě jen skáčou, aby mi pomohli se šatama a líčením. Myslíš, že už mi to neleze krkem? Pořád jen samé zákazy a příkazy," sedla jsem si zoufala do křesla a nešťastně zabořila hlavu do dlaní.
Vůbec jsem nechápala, co se to děje, ale když jsem ze sebe všechno vysypala, strašně se mi ulevilo. Možná to bylo i tím, že se každý myslel, jaká jsem úžasná upírka, ale nikdo se nezajímal o moje problémy. ,,Bello, to bude dobrý," pohladil mě po vlasech.
,,Nebude," zakroutila jsem hlavou a Caius si mě přetáhl na klín.
Teď už mi nepřipadal jako můj milenec, ale jako ten hodný strýček, který mi pomáhal a radil, když mě Aro proměnil. ,,Ale bude," hladil mě po vlasech a zádech.
,,A co když ne?" chytla mě zase hysterie.
,,Ššš. Uvidíš, že si nějaký změny ani nevšimneš," stále mě uklidňoval a já už jen tiše seděla.
,,Ale to neznamená, že to Arovi jen tak odpustím," zamumlala jsem a Caius se zasmál. ,,Co je?" odtáhla jsem se od něj.
,,Předpokládám, že už máš plánů plnou hlavu,"
,,To si piš," kývla jsem a usmála se.
,,A taky předpokládám, že mi to neřekneš," nadzvedl obočí.
,,To předpokládáš správně," kývla jsem. ,,Ale první část už je splněná,"
Stále jsem seděla Caiusovi na klíně a koukala z okna. Pomalu začínalo svítat a vypadalo to na pěkný slunečný den. S povzdechem jsem se zvedla a šla do skříně pro oblečení. Snad jediná pozitivní věc na tomhle dni byla, že jsem mohla pokračovat s plánem proti Arovi a druhý bod se mi vážně líbil. Sice to bude možná trochu náročnější, ale za ten pocit to stálo.
Oblékla jsem si obyčejné tričko a riflové kraťásky. ,,Předpokládám, že jdeš Ara zase trochu poškádlit?" přišel ke mně Caius.
,,Trochu?" ušklíbla jsem se. ,,Tohle jen tak nerozdejchá," poplácala jsem ho po ruce, kterou měl kolem mého pasu a odešla jsem.
,,Jdu ven?" zakřičela jsem přes celou pevnost a vyskočila z okna, které vedlo k nedalekému lesu a zábava mohla začít. Ze začátku jsem si nebyla jistá, co mám dělat, ale když jsem stáhla štít a zhluboka se nadechla, šlo to samo.
Běžela jsem po vůni, která mi připomínala lidskou, ale tahle byla víc masovější a bylo v ní ještě něco. Po chvíli jsem doběhla na menší palouček, na kterém se vyhříval medvěd. Sama pro sebe jsem se usmála svému loveckému úsilí a rychle jsem vyběhla na sluníčko. Moje kůže se leskla jako tisíc diamantů, ale já tomu nevěnovala pozornost.
Bohužel mě asi medvěd zpozoroval, protože se dal na útěk, ale já se nenechala zahanbit a rozběhla se za ním. Nedala jsem mu žádnou šanci a skočila mu na záda. Snažil se mě shodit, ale já se držela pevně.
Po chvíli mě to přestalo bavit, tak jsem z něj seskočila a stoupla si před něj. Chvíli na mě koukal a pak hlasitě zařval. ,,Copak, medvídkovi se něco nelíbí?" ksichtila jsem na něj zvesela, ale on se napřáhl a chtěl mě rozsápat. Ozvalo se jen nepříjemné zavrzání a jediné, co jeho útok odneslo bylo tričko. ,,Ty jsi ale zlobivý medvídek," šišlala jsem dál a on mi uštědřil další ránu. ,,Tak tohle si kamaráde přehnal," zamumlala jsem si pro sebe, když mi roztrhl tričko i na zádech a jedna nohavice u mých oblíbených kraťásků měla rozparek po celé délce.
Znovu jsem se zhluboka nadechla a vůně medvídkovi krve mi zatemnila mozek. Přikrčila jsem se do bojovné pozice a zavrčela. Zase se dal na útěk, ale já mu nedala šanci, protože jsem mu hned skočila na záda a zakousla se. bylo to trochu nechutné, když se mi do pusy dostala i jeho srst, ale účel to splnilo a medvěd padnul na zem. ,,Byl si vážně dobrý," popleskala jsem ho po rameně, vyhrabala díru v zemi a zahrabala ho.
Rychle jsem letěla zpátky do Volterry, protože jsem se nemohla dočkat Arovi reakce. Vletěla jsem k sobě do pokoje a stoupla si před zrcadlo. Když jsem pominula mé roztrhané oblečení, které se mi bude ještě hodit, upřela jsem svou pozornost k očím. K mé radosti se v karmínové barvě objevili celkem výrazné zlaté žilky. Zatetelila jsem se radostí a šla za Arem.
Z jeho pracovny bylo slyšet několik hlasů a cítila jsem i cizí vůni. Super, to se mi bude hodit. ,,Jsem zpátky," vpadla jsem do pracovny s úsměvem.
Aro sjel naštvaným pohledem mé roztrhané oblečení a chtěl něco říct, když si všimnul mých očí. Bylo vidět, že se musí hodně přemáhat, aby mi něco neudělal a já si byla jistá, že kdyby byl člověk, už by nebyl. ,,Děje se něco, tati?" zašveholila jsem s úsměvem a tak ho ještě dorazila.
,,Jen jsem ti chtěl představit tvého snoubence a tvého přítele. Tohle je Carlisle Cullen a jeho syn Edward," ukázal na ně. Na Carlisla jsem kývla, a když se setkal můj pohled s Edwardovým, jen jsem zůstala omámeně stát.
Jeho oči byly jako tekuté zlato, které z ničeho nic začalo postupně tmavnout a tmavnout. Moc dobře jsem tuhle reakci znala, tak jsem se potěšeně usmála. ,,Takže Carlisle, myslím, že už jsme se na všem domluvily," slyšela jsem Ara a koutkem oka zpozorovala, jak Carlisle kývnul a s Edwardem odešli.
,,Můžeš mi laskavě říct, co jsi vyváděla?" soptil naštvaně Aro a to se mi velmi hodilo.
,,Medvídek si chtěl hrát," pokrčila jsem nevině rameny a v duchu se smála.
,,Jo medvídek. Tak abych nezapomněl, svatební šaty už máš vybrané a svatba bude pozítří, aby ses těm svým medvídkům mohla začít pořádně věnovat. A udělej si něco s těma očima!" zahřměl nakonec a s prásknutím dveří odešel.
,,Sakra," zasyčela jsem. Tohle mi nějak nevyšlo, ale musela jsem uznat, že ten Edward je fakt kus.

%20%E2%80%93%20okraj.png)





úplne fantastické....nech už je pokračovanie