close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Quiletská smlouva 10. kapitola

23. března 2010 v 17:58 | L!nduš |  Quiletská smlouva (od LoveCullenky)
poviedky - 3
Pardon, viem že som na túto poviedku totálne kruto a nespravodlivo zabudla. Oslavuje prvé okrúhle narodeniny takže vám prajem príjemné čítanie a dúfam že sa budete tešiť na ďalšiu kapitolu


Desátá kapitola : Útěk
Pohled: Isabella Marie Swanová Blacková Cullenová
Viděla jsem Edwarda a hned těsně za ním nějakou blonďatou holku. Doslova se na něj lepila. A on?! On se na ní smál tím nejvíce sexy úsměvem jaký jsem na něm viděla. Nikdy se tak nesmál! Jak s ní může tak koketovat? To zapomněl na to, že je ženatý?
Kdyby to bylo možné tak by mi zcela jistě sršela pára z uší i z nosu jak jsem byla naštvaná. Ne já nebyla naštvaná doslova jsem zuřila nad tím jak s ní okatě koketuje a jí se to samozřejmě líbilo. Jak jinak!
,,Edwarde a nechtěl bys jít dnes do Port Angles? Všichni tam jdeme do klubu." říkala mu tak sladce, že jsem měla chuť na ní skočit a za vlasy jí odtáhnout pryč a vyřídit si to s ní.
Všiml si jak si nenápadně dala ten výstřih níže?
Nevěřícně jsem zamrkala. Podívala jsem se na svůj výstřih a se smutným konstatováním jsem musela uznat, že je v tomhle ohledu ta bloncka přitažlivější.
,,Bello co je s tebou?" zatřásl se mnou Mike a díval se tím směrem co já. Jakmile spatřil výstřih té bloncky tak zapomněl zavřít pusu. Znechuceně jsem si odfrkla a pokračovala v cestě na svou první hodinu.
Naštvaně jsem si kecla na první volné místo, které jsem viděla a uklidňovala se. Rozdýchávala to. Ale to by nebyl osud, kdyby do třídy nevešel pan dokonalý, na tváři neměl ten sladký úsměv a nesedl si vedle mne.
,,Tak ty chceš sedět se mnou jo?" trhla jsem sebou při zvuku jeho hlasu, který se změnil v příkrý. Ihned se mi vybavilo jakým hláskem mluvil na tu slečnu ´dokonalý dekolt´ a teď jak mluví na mě.
,,Ne, ale jestli nejsi slepý nebo jestli nemáš zamlženo z toho jejího výstřihu, tak si jistě všimneš, že jediné volné místo bylo tohle." řekla jsem bezmyšlenkovitě a ihned bych si nejraději nafackovala. Na tváři se mu rozlítil spokojený úsměv a to mě dodělalo ještě více.
,,Miláčku jsi úchvatná, když žárlíš!" smál se.
,,Ne nežárlím, jen sem chtěla podotknout, že jsem ti nedala svatební dar. Ale už mám skvělý typ. Koupím ti bryndáček." popleskala jsem ho po tváři a zápasila sama ze sebou, abych tu ruku vůbec sundala.
Pohled: Edward Cullen
To byl ten nejblbější nápad jaký jsem kdy dostal. Na truc jsem se začal bavit s tou nejotravnější holkou ze školy. Hned po první minutě jsem začal litovat toho, že jsem se s Jessicou vůbec začal vybavovat.
To je to, že necháš tu zatracenou Bellu, aby s tebou takhle cloumala. Narazili jsme na ně na chodbě. Mike se jí zrovna ptal co s nimi bude a tak místo toho, abych po něm skočil a rozbil mu hlavu tak jsem nasadil svůj neodolatelný hlas a nejlepší úsměv, který jsem dokázal vykouzlit. Evidentně to zabralo, protože Jess se srdce rozeběhlo tou nejdivočejší rychlostí.
Ach! Jak je jiné srdce Bell a téhle barbie! Tak dost Cullene!
Napomínal jsem se pořád. Bylo to k nevydržení jedna část toužila být s Bellou, ale ta druhá by jí nejraději něco provedla.
Myšlenky Jess začaly být po chvíli otravné. A neušel mi ani fakt jak si při zvaní mé upírské osoby stáhla tričko. Kdybych byl normální kluk tak bych byl zcela očitě tímto gestem překvapený a uvítal bych ho. Ale jediný dekolt, který bych chtěl vidět je ten Belliin.
Áách Edwarde! Nemysli na to! Nabádal jsem se. Nechtěl jsem myslet na to jak úžasné tělo Bell má. Tedy než-li jsem ho já zohyzdil.
Jen jsem vešel do třídy a viděl jsem Bell jak sedí v mé lavici a na tváři má ztrhaný obličej tak jsem se musel usmát. Musel jsem se usmát tomu, že má lest zabrala. Bellinka nám žárlí.
Taktně jsem jí naznačil, že je to hezké, když žárlí, ale ona se jen usmála a řekla, že mi koupí bryndáček. Takže se mi pusa zase zavřela. Zbytek hodiny ani jeden z nás nepromluvil. Opravdu to bylo děsné.
Pohled: Isabella Marie Swanová Blacková Cullenová
Celý den jsme se jeden druhému vyhýbali. Tedy až na oběd.
Šla jsem zrovna do jídelny, když vcházel on a v těsném závěsu za ním opět ta bloncka, jak jsem zjistila tak se jmenuje Jessica a uhání Edwarda už druhým rokem.
Jenže má nešikovnost se opět projevila. Nějaký druhák odhodil plechovku od svého potí do koše, ale netrefil se a já po ní uklouzla. Podklouzly mi nohy a já letěla vzduchem. Lomcovala jsem rukama, s tou sádrou to vážně bylo trochu nepohodlné.
Letěla jsem vzduchem tak dlouho než jsem nepřistála na zdi. No na zdi, to jsem si nejdříve jen myslela. Narazila jsem do Edwarda a svezla se k jeho nohám. S ním to samozřejmě ani nehnulo, to jen zase já budu mít tělo samou modřinu.
,,Au." zasykla jsem a Edward si okamžitě sedal vedle mě.
Jenže v tu chvíli jsem zapomněla na bolest na hrudi a spustila se nová bolest. Něco mě zatahalo bolestivě za vlasy až jsem měla slzy v očích. Chtěla jsem začít nadávat Edwardovi, ale když jsem vzhlédla tak mnou projela opět ta bolest.
,,Bell nehýbej se máš…." to poslední slovo jsem mu vůbec nerozuměla.
,,Co mám Edwarde!" vyjela jsem na něj. Nechtěla jsem tak z ostra, ale ta bolest byla fakt k nevydržení.
,,Že máš vlasy….." šeptal. A to mě vážně rozlítilo.
,,Edwarde Cullene nechovej se alespoň teď jak blbec!" zařvala sjem skoro hystericky na celou jídelnu.
,,ŽE MÁŠ VLASY SKŘÍPNUTÉ V MÉM POKLOPCI!" zařval stejně odměřeným tónem. Jeho hlas byl hrubý a ostrý jako břitva.
Jakmile to dořekl, tak jsem cítila jak rudnu. Celá jídelna utichla a v tento moment by jsme slyšeli mi normální lidé spadnou špendlík na zem.
O chvíli později se, ale někdo začal smát na celou školu. No někdo, kdo jiný než Emmett.
,,Páni! Tak vy divočíte už i ve škole jo?" slyšela jsem jak Edwarda poplácal po rameni.
,,Edíku, ty jsi nám nějaký nadržený. Já vím, že jsi teprve nedávno přišel o panictví, a pochop velice dobře znám jaké to je, ten opojný pocit, ale ve škole by jsi toho měl nechat." vypravoval ze sebe se smíchem. Díky našemu propojení jsem cítila jak se Edwardovo tělo napjalo a z jeho úst se ozývalo vrčení. Než jsem stihla nějak zareagovat tak skočil po Emmettovi.
,,áááu ježiši! Vy jste tupci!" řvala jsem a po tvářích mi stékali slzy. Dopadla jsem na ně. A hlavou jsem skončila v Emmettově jídle.
,,Bell jsi v pořádku?" ptal se najednou starostlivě Edward. Vzplanul ve mně vztek.
,,Teď se zajímáš?" zařvala jsem a uhodila ho do tváře. Čímž jsem si přivodila další bolest. Já si nikdy nezvyknu na to, že je upír! Vztekala jsem se v duchu.
,,Bello nedělej tu scény! A kdy si konečně uvědomíš, že nejsem žádném fackovací panák!" skoro mi prskl do tváře.
,,Ježiš Edwarde nechej ji. Copak jsi si nevšiml, že je prostě tak trošku na sado-maso?"řekl Emmett s vážným obličejem. Přísahám, že kdybych nebyla tak daleko, tak mu jednu cáknu.
Edward se na něj chtěl opět vrhnout.
,,Edwarde opovaž se." procedila jsem skrze zaťaté zuby.
,,No jo! Ale Emmette doma si to pěkně vypiješ." řekl výhružným tónem, že mi přejel mráz po zádech.
Než jsem se nadála tak jsem byla ve vzduchu, ale ne normálně jako v náručí, ale díky jeho zatracenému rozepnutému poklopci jsem musela být hlavou dolů.
,,Edwarde. Vždyť jí vytrháš všechny vlasy." kňučela Alice. Alespoň někdo má se mnou soucit.
Postřehla jsem jak si Alice kleká a vyndavá mi vlasy.
,,Ježiši Alice vstávej. Jak si vypadáme!" promluvil Edward. Musela jsem se mu smát, protože na něm bylo znát jak se cítil trapně.
Ale Alice ho neposlouchala a když chtěl utéct tak se objevil Emmett a chytl ho za zadek.
,,Bráška, už jsem ti někdy řekl, že máš pěknej zadek?"
,,Emmette. Prosím tě nech toho nebo se ještě počůrám smíchy. A to by se asi tady panu sucharovi s pěkným zadkem moc nelíbilo. Rýpla jsem si do něj.
Pohled: Edward Cullen
Jakmile jsme dorazili domů tak jsem ihned poslal Bell za Carlislem, její sádra po té naší dnešní show nevypadala vůbec dobře.
Já se mezitím pokoušel najít Emmetta po kterém se nejspíše slehla zem, protože jsem ho nemohl najít. Mezitím jsem postřehl v Carlisleových myšlenkách, že Bell má nalomené žebro. Já ji opravdu chtěl litoval, ale nějak jsem to nedokázal. Byl jsem na ní stále naštvaný, co naštvaný jsem přímo vytočený. Ona místo toho, aby řekla Emmettovi, aby laskavě zavřel svou nevymáchanou pusu tak ještě přidala do mlýna svou trapnou poznámkou. Prý suchar! Pche! Já jí ukážu jaký jsem suchar.
Pohled: Isabella Marie Swanová Blacková Cullenová
Po vyšetření jsem chtěla jít za Edwardem a promluvit si s ním a ta hodná část mého já se mu chtěla omluvit.
,,Kde je Edward?" zeptala jsem se Emmetta, který byl schovaný za velikou ozdobnou vázou. Chudák, myslel si, že své tělo schová za blbou vázu.
,,Ježiši pššt. Bell." dal mi prst na ústa. Musela jsem se rozesmát. On se schovával před Edwardem.
,,Myslím, že šel na tu párty za Jessicou." řekl a spiklenecky na mě mrkl.
Bolestivě mě bodlo u srdce. Ihned jsem se rozhodla, že to tak nemůžu nechat. Že tu nemůžu jen tak sedět a čekat na mého manžela až se uráčí přijít domů.
Rozeběhla jsem se do svého pokoje, i když každičký nádech mě bolel jakoby mě někdo kopal do žeber.
Přehrabovala jsem se ve skříni dokud jsem nenašla to co jsem hledala. Z toho bude Edward určitě šílet.
Zakrývalo to ty největší modřiny a bylo to z příjemného materiálu.
Pročesala jsem si vlasy. Nanesla černé stíny a řasenku. Na nohy obula boty na podpatku a utíkala pryč.
Na chobě jsem narazila na Emmetta jak stojí pořád na stejném místě.
,,Emmette půjčíš mi auto?" zeptala jsem se potichu. Ani jsem nevěděla proč šeptám.
,,J…." zasekl se a shlédl mě od shora dolů. Sledoval mě už minutu a stále nic neříkal.
,,Emmette to auto." připomněla jsem mu. Ale on je kývl a jako v transu mi podal klíče. Byl tak vykolejený, že se mi netrefil ani do ruky.
Popadla jsem klíče a běžela k autu. A v duchu si gratulovala. Byla jsem si jistá, že kdybych se takhle neoblékla, tak by mi Emmett to auto nepůjčil.
Pohled: Edward Cullen
Po více jak hodině jsem našel Emmetta v divné pozici. Zíral před sebe a měl otevřenou pusu. Byl zcela jako socha. Dostal jsem o něj strach takhle se nikdy nechoval.
,,Emmette?" přišel jsem k němu a on nadskočil.
,,E-e-edwarde?" koktal … Emmett a koktal?
Jeho myšlenky se točili kolem Bell, ale já jim nerozuměl. Jeho myšlení bylo stejně zmatené jako jeho řeč.
,,Kde je Bella?" zeptal jsem se ho pomalu.
,,Je-jela d-do bar-ru na tu-tu pá-rty s Mike-em." vykoktal ze sebe a jeho myšlenky se konečně vzpamatovaly.
Viděl jsem v nich Bellu v černých saténových šatech, které jí končili těsně pod hýžděmi a s výstřihem skoro až na pupík. Znovu se mě zmocnila zuřivost a nával žárlivosti…
Na nic jsem nečekal a vydal se za Bellou. Odtáhnu jí domů i kdyby to mělo být za vlasy!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Angel Angel | 23. března 2010 v 19:13 | Reagovat

tak na tuto poviedku nesmies zabudat, je totalne uzasna, aaa dokelu, som zvedava co bude dalej

2 KaTeCuLLeN KaTeCuLLeN | 24. března 2010 v 15:34 | Reagovat

jj súhlasím s Angel :-) je úžasná a teším sa na pokračovanie ;-)  :-)

3 kikinka kikinka | 25. března 2010 v 20:04 | Reagovat

:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.