close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Quiletská smlouva - 9.kapitola

14. února 2010 v 21:32 | L!nduš |  Quiletská smlouva (od LoveCullenky)
No, táto poviedka tu dlho nebola však? Prepáčte :( Ale snáď sa to zlepší, budem sa snažiť a ešte raz pripomínam že zajtra tu sú nové diela od nových autorov. Enjoy! :)


V hlavě jsem měla naprostý zmatek. Chtěla jsem utéct do kouta a vybrečet se z toho. Vybrečet se z toho, že mě odmítl. Že se mnou nechce nic mít. Ale jak si pak mám vysvětlit všechno to jiskření? Že by to byla opravdu jen tělesná přitažlivost? Jen chemie? Jen vynikající sex?
Bolelo mě to. Tolik jsem toužila, ne doslova jsem se třásla udělat dvě věci a nevím po které jsem toužila více. Tak moc jsem si ho přála políbit na jeho nádherné rty a strhat z něj oblečení, ale na druhou stranu jsem ho chtěla pořádně praštit, způsobit mu nějakou bolest.
Podívala jsem se směrem k parkovišti než jsem to stihla udělat. Nebyla jsem si jistá, jestli bych udělala tu první věc anebo tu druhou, ale nic méně bych z toho vyšla tak jako tak špatně a zbyly by mi jen oči pro pláč. Buď z toho, že by mě Edward odkopl opět anebo z té bolesti. Protože toho prohnaného upíra nic nebolí.
Cítila jsem jak se na mé tváři usadil úsměv a srdce se mi rozbušilo. Přes ten zmatek jsem si ani neuvědomila, že budu chodit do školy s Mikem. A teď? Teď ho vidím stát na parkovišti se svými přáteli. Nechodila jsem s Mikem do školy, protože já jakožto členka Quiletského kmene jsem musela chodit do školy v rezervaci. Nebyla špatná, ale nebyla ani dobrá. Bylo tam zoufale málo lidí.
Otevřela jsem auto a rychle za ním běžela. Nerozmýšlela jsem se dvakrát a vběhla jsem mu přímo do náruče. Se smutkem mě přepadla myšlenka, že to není stejné, že to není to co jsem cítila před pár dny. Že to není jako předtím, kdy jsem s ním byla dokonale šťastná. Kdy jsem neznala žádného Edwarda Cullena. Kdy jsem byla jen Isabella Marie Swanová Blacková - svobodná šťastná dívka se svou láskou a milující rodinou.
,,Bello?" vydechl Mike překvapeně a zmáčkl mě ve své hřejivé náruči.
,,Co tu děláš?" překvapení z jeho hlasu nezmizelo.
Najednou se mě zmocnilo zoufalství už tu nebylo to štěstí, které jsem cítila, ale bolest a rána přímo do srdce. Nával zoufalství. Co jsem mu asi měla tak říci?
Koukej hele! Musela jsem se vdát za upíra, který mě nemiluje? Brr!
Pohled: Edward Cullen
Než jsem stihl zareagovat tak otevřela dveře a vyběhla ven z auta. Mrkl jsem a hned na to mnou projela vlna zuřivosti a žárlivosti. Nemohl jsem věřit svým upířím očím. Ona mu vběhla přímo do náručí? Ne to se mi určitě jen zdálo! Otevřu oči a ona tu bude se mnou!
Doufal jsem tajně a jak naprostý blbec jsem pořád zavíral a otevíral oči. Ale pořád jsem viděl Bell jak se objímá s tím jejím milovaným Mikem. Už jsem to dále nemohl vydržet a to nejen protože se s ním objímá jakoby nebyla vdaná, ale také proto jaké byli jeho myšlenky.
Heh, prý, že s ní dodělá to co nestihli. No to určitě! Bell je jen má.
Vyskočil jsem z auta a běžel za nimi. Za tím šťastným párečkem. Než jsem tam stihl doběhnout tak mě zastavil Emmett.
,,Ne zůstaň tady. Ty by si z něj udělal jen mastný flek. Nechej to na mě já to vyřídím." usmál se pro sebe a běžel. Zastavil jsem se a pozoroval co udělá.
,,Ahoj Bellinko. Hele ty! Neměl by jsi naši těhulku tolik mačkat. Zabiješ mi synovečka a já tě pak pověsím do průvanu!" vrčel na něj Emmett a snažil se ho od Belly odtrhnout.
Bella celá zkameněla a podívala se na Mika, který ani nedýchal.
,,Bells ty ho znáš?" zeptal se jí. Bylo na něm vidět, že tomu nechce věřit.
,,Ne nikdy jsem předtím jsem ho neviděla. Ale tenhle a jeho bratr, který stojí támhle za mnou pořád lezou a snažejí se mě svést!" říkala trpce, ale v jejím hlase jsem slyšel stopy úsměvu.
Naštvalo mě to! Proč mu neřekla, že je vdaná?! Tak tohle mě vážně dostalo. Po Emmettově neúspěšné misi jsem se připravil na scénu já.
Naštvaně jsem se vydal k nim. Co naštvaně byl jsem téměř zuřivý. Musel jsem se opravdu držet abych cestou nerozbil nějaké auto.
,,Bell, lásko hledal jsem tě." řekl jsem až přehnaně sladce. Nechtěl jsem jí tak říkat, měl jsem na ní strašný vztek. Vztek na to, že z nás dělá blbce a psychopaty.
,,Hele Miku? Je tahle škola normální?" zeptala se ho šokovaně. Kdybych nevěděl okolnosti tak bych jí to uvěřil. Byla až moc dobrá herečka mohla se rovnat i mě.
,,Začínám o tom silně pochybovat." zakroutil hlavou a spolu s Bell se vydali ke škole.
,,Tak brácha. Docela nám to nandala." řekl mi nenuceně Emmett. Jako bych to nevěděl sám. Ale když chce válku tak jí má mít. Jsem zvědaví, kdo vydrží více. Chce dělat, že mě nezná tak prosím. Já ji v tom bránit nebudu. Jen ať má milovaná manželka pozná co jsem zač.
Pohled: Isabella Marie Swanová Blacková Cullenová
Musela jsem se pousmát nad tím jak se Edward s Emmettem tvářili. Škoda, že jsem po ruce neměla foťák, protože to opravdu stálo za to. Věděla jsem, že si z toho odnesu následky, ale proč se trochu nepobavit že?
Odešla jsem s Mikem do školy. Celou mi ji ochotně ukázal a skvěle jsme se bavili než….
,,Bells, jak to teď s námi bude? Miluji tě, ale nevím co ty cítíš ke mně. Protože to co jsi mi řekla naposled. Úplně, úplně mě to odrovnalo. Nevím co si mám o tom myslet. Dokonale jsi to zamotala…." chtěl pokračovat, ale já jsem mu dala prst na ústa, aby přestal.
Bytostně jsem toužila po tom mu říci, že ho miluji a, že si moc přeji, aby všechno bylo jako dříve. Abychom na naše poslední shledání zapomněli a vrátili to. Vrátili čas, kdy jsme byli jeden druhému naprosto oddáni, ale nemohla jsem. Už tak jsem zašla daleko. Musela jsem si dokola připomínat, že jsem vdaná a to dokazoval i prstýnek, který jsem měla na prstě. Měla jsem pocit, že váží deset kilo. I když mé manželství není dokonalé a nikdy nebude. Vlastně řekla bych, že to manželství v pravém slova smyslu nikdy nebude. Ale přesto nechci Edwarda podvádět. I přesto jak moc mi ublížil, tak se má láska nezlomila spíše jen znásobila.
,,Miku já……." chtěla jsem mu říci svou odpověď, ale uviděla jsem něco co mi vyrazilo dech a mnou projela vlna zuřivosti. Cítila jsem jak se ve mně všechno napjalo. Stiskla jsem ruku do pěsti.
Viděla jsem totiž…………………….
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 dada dada | 14. února 2010 v 21:43 | Reagovat

oo toto nieee...dalsiu

2 KaTeCuLLeN KaTeCuLLeN | 14. února 2010 v 21:52 | Reagovat

jj to chce určite rýchlo dalšiu kapitolu:-) moc sa teším:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.