close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Quiletská smlouva 7.kapitola

25. ledna 2010 v 20:45 | L!nduš |  Quiletská smlouva (od LoveCullenky)
Dávam vám sem QS, 7.kapču. Snáď sa vám táto poviedka zapáčila a medzi vašimi radami uspela :) Užite si ju, názov je PAN DOKONALÝ :P Enjoy!


Kapitola sedmá: PAN DOKONALÝ
Pohled: Edward Cullen

Měřil jsem si jí nechápavým pohledem. To si vážně myslela, že budu spát někde jinde? Byla čím dál neuvěřitelnější.
Přirozeně mohl jsem spát v nějaké jiné místnosti, ale takovou radost bych jí neudělal. A navíc by se to Arovi určitě nelíbilo a já mu rozhodně nechtěl poskytnout nějaký důvod zakročit. I když jsem dost dobře nechápal co tu ještě dělá. Vzali jsme se přece ne? Čím toho chtěl dosáhnout? Samozřejmě byla ta naprosto blbá otázka. Věděl jsem čím toho chce dosáhnout. Chtěl vyhladit Cullenovi. Podle něj nebo spíše podle jeho myšlenek jsme byli až moc silní protivníci a mohli jsme ohrozit vládu Volturiů. Taková směšnost, nikdo z nás o to nestál. Byli jsme spokojeni se svým životem. No tedy až do té chvíle než jsem si musel vzít paní sobeckou.

,,Ty mi prostě neodpovíš co?" vyhrkla na mě naštvaně. Podíval jsem se do těch nádherných očí, které mě probodávaly pohledem. Kdyby mohla zabíjet pohledem, tak už bych byl dávno mrtví.

,,Přirozeně. Nebudu spát v jiném pokoji ze dvou třech důvodů." zamyslel jsem se a ona netrpělivě čekala.
,,Zaprvé a to je hlavní důvod. Je tu Aro a nebylo by divné, že bychom nebyli v jednom pokoji?" viděl jsem v jejích očích jak jí bleskla naděje na to, že až Aro odejde, že půjdu pryč. Protože ona by určitě pryč jít nechtěla. Viděl jsem jí na očích jak moc se jí líbil tento pokoj, když sem vstoupila tak se jí očí celé rozšířili. Byla tím pokojem naprosto uchvácená. Dokonce jsem pocítil i žárlivost na ten pokoj. Proč se jí nemůžu tak líbit já? Proč při pohledu na mě se jí také neobjeví v obličeji takové nedšení?

Pane bože! Seber se! Co to zase meleš. Na nic jsi nežárlil a ani nežárlíš. Okřikoval jsem se. Sváděl jsem v sobě vnitřní boj.

Bell začala podupávat nohou na místě a já věděl, že bych měl něco říci nebo bude zase ječet.. A to jsem opravdu nechtěl.
,,Za druhé tohle je můj pokoj. A za třetí. Jednoduše nechci." řekl jsem a ona udělala ten svůj obličej, který jsem tak neměl rád.

Pohled: Isabella Marie Swanová Blacková Cullenová

Vyjmenoval ty své stupidní důvody a mě prolétlo hlavou jen. ´Namyšlenec jeden upírskej´
Měla jsem na něj takový vztek. Byla jsem přesvědčená, že tu chce zůstat jen proto, aby mě mohl v noci šmírovat a dotýkat se mě. Tak to ať raději nezkouší. Nechci už s ním nic mít.

Což je trochu absurdní, protože jsem jeho žena a ještě ke všemu s ním musím mít miminko. I to bylo absurdní. Necítila jsem se na to mít miminko a rodinu. Já jsem nikdy žádné mimino nehlídala.

Ale opravdu jsem ho nechtěla? Opravdu jsem nechtěla, aby se mě dotýkal tak jako v noci? Aby mě líbal na mé roztoužené tělo, které pod jeho doteky kvetlo? Samozřejmě, že ne! Je to směšné.

,,Tak fajn." odsekla jsem a otočila se.

,,Sestřičkóóóó." přiskočil Emmett a začal mne zuřivě objímat. Bolestivě jsem vykřikla. Přestalo mě to bolet a přijde si upírskej nácek a bolest je zpět.
,,Emmette!" okřikl ho Edward.
Podívala jsem se na Edwarda s prosícím pohledem, aby mě vytrhl Emmettovi.
Ale v jeho očích jsem viděla něco, co mne zasáhlo. Viděla jsem v nich bolest a starost?
Divila bych se tomu po tom, co byl na mě tak hrubý. Ne, že by se mi to v noci nelíbilo.
Už zase Bello! Křičela jsem na sebe

Edward výhružně zavrčel a Emmett mě pustil.
,,No tak Edíku nečerti se! Ty jí můžeš objímat pořád." smál se Emmett.
,,Bello, co tě bolí?" zeptal se mě se starostí v očích. Skoro bych mu i sežrala, že se o mě vážně strachuje.

,,Nic." zalhala jsem, ale on mi nevěřil. Vzal mne za ruku a já sykla bolestí. Byla to ta zlomená. Jak jsem byla v klidu, tak jsem na to zapomněla a nebo spíše jsem nechtěla být téhle rodince za něco vděčná.

,,Jo tak nic?" řekl tvrdě a vzal mne do náručí.

Pohled: Edward Cullen

Viděl jsem na ní jak jí to bylo proti srsti, aby jí pomáhal upír. Byla tak dětinská. Pocítil jsem bolest. Jakmile vyjekla bolestí, když jí Emmett vzal do náruče. Ihned se mi vybavilo její zohavené tělo.

Opět jsem si připomněl toho netvora, který se ve mně skrýval.
,,Okamžitě mě zase postav." bušila do mě vztekle, ale já se nedal. Bylo to jako by mě hladila.
,,jdeme za Carlislem musí tě ošetřit." řekl jsem a na ní bylo vidět jak je rozzuřená. Byla roztomilá jak se snažila do mě bušit.

Pohled: Carlisle Cullen

Edward vstoupil s Bellou v náručí ke mně do pracovny. Byl jsem opravdu pobavený pohledem na ty dva. Vyzařovala z nich láska, kterou chovali jeden k druhému, ačkoliv to schovávali pod vrstvou hněvu a zloby. Ale já věřím, že tato vrstva se jednoho dne rozplyne úplně a ti dva spolu budou šťastní. Oba měli dokonalé masky, které nechtěly strhnout.

Viděl jsem na Edwardovi jak se trápí tím, co Bell udělal. Odpoledne jsem s ním mluvil, ale on si to nenechal vymluvit. A pak tu byla další starost, než naše dvě hrdlička a tou byl Aro.

Dělala mi starost skutečnost, že tu chce zůstat a pozorovat Bellu s Edwardem. Ve skutečnosti k tomu měl jiný důvod.

,,Tak a hotovo Bello." zafixoval jsem jí ruku, kterou měla zlomenou a dal jí mast na modřiny a prášky na bolest.

Pohled: Isabella Marie Swanová Blacková Cullenová

Konečně mě Carlisle po více jak hodině propustil a já mohla jít pryč. Chtěla jsem jít nahoru do pokoje. Který budu sdílet s panem DOKONALÝM! Ale zastavila mě Esmé. Chtěla abych se najedla. Nejprve jsem chtěla odmítnout, ale jejímu nadšenému pohledu se nedalo odolat a navíc vařila vážně skvěle.
A opravdu by bylo hloupé, kdybych nejedla jen proto, kde zrovna jsem.

,,Alice co chceš zase?" vyjekla jsem leknutím, když mě odchytila na chodbě.
,,Chci ti dát oblečení na noc." usmála se nevinně.
Protočila jsem oči, ale šla jsem za ní.
,,Tady to je. A krásně se vyspi Bell." popřála mi dobrou noc a já jsem s radostí zaplula do pokoje. Hodila jsem noční úbor na postel a šla do sprchy.

Pustila jsem si horkou vodu a nechala jí příjemně stékat po mém těle. V první moment to bolelo. Jak voda narážela na mé tělo, ale pak si zvyklo a já si nechala od proudů vody masírovat tělo.

Po více jak dvaceti minutách jsem vylezla ze sprchy a podívala se do zrcadla. Už to nebylo tak hrozné jako ráno. Myslím, že to bylo tou sprchou.

Opatrně jsem si sundala igelit z ruky, kterou jsem si zabalila, aby se mi nerozmočila má okrasa na ruce.

Zabalila jsem se do ručníku a vyšla z koupelny, kde už ale byl Edward.
Zkoumavě se na mě podíval a jeho oči byli černé. Byli černé jako minulou noc, kdy jsme se spolu milovali. Byla jsem si jistá, že je to toužebný chtíč. Než jsem se nadála tak……………..


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 KaTeCuLLeN KaTeCuLLeN | 26. ledna 2010 v 14:49 | Reagovat

velmi sa mi táto poviedka páči,moc sa teším na :-)

2 DiD - Ur LoveLy Aff DiD - Ur LoveLy Aff | Web | 26. ledna 2010 v 19:43 | Reagovat

vážne sa nedá pridávať kazdy den???ja by som to citala aj kazdu sekundu ak by sa dalo :D

3 Natalica Natalica | 8. února 2010 v 0:48 | Reagovat

To je katastrofa! Takto to zakončiť...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.