Dnes som sa rozhodla že vám dám QS. Inak, na VOML som dnes konečne začala pracovať. Nehnevajte sa ale polrok a také veci...bolo toho veľmi veľa, viete? No nič. Enjoy! :)
Kapitola šestá:
Pohled: Isabella Marie Swanová Blacková Cullenová
Po více jak hodině jsem se zvedla a opláchla si svůj obličej. Do zrcadla jsem se už nepodívala. Každý pohyb mě bolel. Podívala jsem se po pokoji a před očima se mi opět objevila ta noc. Ta noc plná vášně. Jedno jsem, ale věděla jistě. Nelitovala jsem toho! Nelitovala jsem té noci.
Do očí se mi tlačily nové slzy a já si zakázala na to myslet. Zakázala jsem si myslet na něj.
Oblékla jsem se do připraveného oblečení, které mi dokonale zakrývalo většinu modřin a škrábanců, které jsem na těle měla. Oblečení bylo i z velice příjemné látky. Bylo to jako bych na sobě měla pavučinku. Ten, kdo to vybíral měl evidentně velice vytříbený a dobrý vkus. Něco mi říkalo, že to byla Alice. Alice, kterou jsem měla ráda, i když jsem se tomu bránila zuby nehty.
Pohled: LoveCullenka
Edward stále seděl na louce a nepřítomně hleděl před sebe. Proklínal se! Proklínal to čím je. Hleděl nepřítomně do dáli, ale myšlenkami byl u Bell.
Už se zvedal na nohy, ale zazvonil mu mobil. Ani se nemusel dívat na to kdo mu volá. S přesností věděl, kdo to je.
,,Alice?" řekl téměř automaticky mdlím a unaveným hlasem.
,,Edwarde.." vydechla úlevou. Tak moc se bála , aby neprovedl nějakou hloupost. Byla velice nervózní. Viděla totiž naprostou tmu, protože stále byla i se zbytkem rodiny v La Push.
,,Edwarde měl by jsi se vrátit. Všichni už jsou nervózní a zvláště pak Volturiovi. Aro se tu blaženě usmívá." popisovala mu situaci v La Push. Edward na nic nečekal a rozeběhl se za svou rodinou. Za rodinou do ní od včerejšího odpoledne patřila i Bell. Měl strach z toho shledání. Nevěděl jak by se měl k Bell chovat potom. Potom co jí provedl.
***
Bella seděla na posteli a čekala až se objeví Edward. Podle starších měla s Edwardem vyjít na světlo společně bok po boku jako manželka. Ale Edward se stále nevracel a Bella už měla docela strach. Bála se, že si něco udělal.
Přecházela po místnosti sem a tam, tak rychle jak jí to jen její práh bolesti povoloval.
Otevřeli se dveře a v nich stál Edward. Pohledy se zakleli do sebe a jeden z druhého nemohli spustit oči. Ani jeden se nemohl vymanit z pohledu toho druhého.
,,Kde jsi byl?" vyhrkla Bella, když se vzpamatovala a okamžitě odpoutala pohled od jeho očích. Její nálada byla ihned zpět.
Jakoby zmizelo to co cítila, před malou chviličko. Kdy cítila tu starost a ten strach, že se Edwardovi něco stalo. A teď? Byl tu ten samý vztek jako měla ráno.
Edward si jí měřil pohledem. V duchu děkoval Alice, že Bell dala tohle oblečení. Nevěděl jestli by unesl další pohled na její tělo. Na to co jí udělal. Na to byl až moc velký slaboch.
,,Bell…." chtěl se jí omluvit, ale Bella udělala bolestný obličej a zastavila ho.
,,Já nechci nic slyšet. A neříkej mi tak. Jsem Isabella. Pro tebe!" přistoupila k němu a ledabyle ho vzala za ruku.
Oba jimi projelo vzrušení jakmile se dotkli. Oba pocítili tu samou touhu nebo spíše ještě větší touhu po tom druhém. Ale oba byli moc tvrdohlaví než aby si to přiznali. Dělali, že se jim to jen zdálo.
Bell si tak moc namlouvala, že chemie mezi nimi neexistuje, že tomu pomalu začínala věřit.
Otevřeli dveře a společně ruku v ruce vyšli na světlo. Tím byl jejich sňatek z tři čtvrtiny naplněný. Teď už stačil splnit slib, aby Bell přivedla na svět potomka. Potomka dvou neuvěřitelně čistých bytostí.
Venku už bylo shromážděno celé osazení rezervace včetně upírů. Bylo to zvláštní vidět Quilety a upíry bok po boku jak se jeden na druhého usmívají. Tedy až na Billyho a Jacoba.
Emmett se utrhl z davu a běžel za Edwardem. Přiskočil k němu a objal ho.
,,Bráško já věděl, že nejsi na kluky. Gratuluji ti tygře. Naší drahou sestřičku bylo slyšet určitě až v Seatllu." smál se na celé kolo Emmett. Edward hrozivě zavrčel a Bella celá zčervenala.
,,Bello nedělej si nic z Emmetta." přišla k Belle žena, kterou neznala. Žena vypadala moc mile a Bella si povzdechla.
´Jak je mám nenávidět, když jsou tak milý!´štěkala Bell ve svých myšlenkách.
,,Jsem Esmé. Edwardova matka. Vítej do naší rodiny. Ráda tě poznávám."
,,Řekla bych to samé paní Cullenová, ale bohužel za téhle situace to říci nemůžu. Já totiž nechtěla patřit do vaší rodiny." řekla tak, aby ji mohli slyšet jen ti kteří stáli poblíž.
Edward sebou cukl. Zase jím projel ten vztek. Věděl, že si zasloužil, aby byla naštvaná na něj a vylívala si vztek po včerejší noci, ale Esmé, jeho milující matka si tohle nezasloužila. Už jen proto jak už teď měla Bellu ráda.
Štvalo ho, že Bella dělá, jako že je jediná, která přinesla oběť. Že se mělo točit vše jen podle jí. Ale co jeho pocity? Co Edwardovi pocity? On nesměl cítit nic? Byl sice upír, ale pocity měl také.
Pohled: Edward Cullen
Štvalo mě to, že Bella ze sebe dělala opět chudinku. Že ze sebe dělala za tu chudinku jako, že je to ona kdo musel přinést oběť. Vůbec jí nezajímá, že já jsem se zrovna dvakrát do tohohle manželství také nehnal. Že s ní také nechci nic mít. Nechápal jsem změny mé nálady. Momentálně jsem cítil vztek. Stejný vztek, který u mě vzplál včera večer. Ale teď už nesmím dovolit, aby mě ovládl.
Z mého uvažování mne vytrhli Arovi myšlenky. Tázavě jsem se na něj podíval, ale on se jen smál.
,,Tohle vypadá velmi zajímavé přátelé." řekl opět tím přehnaně sladkým hlase. V tom rozpoložení ve kterém jsem byl jsem měl nehoráznou chuť po něm skočit a rozcupovat ho na malinkaté kousíčky a u toho doufal, že se mi tím alespoň trošku odleví.
,,Carlisle příteli doufám, že nebudeš mít nic proti tomu, že se u vás pár dní zdržím. Edward a jeho drahá manželka mají mezi sebou moc zajímaví vztah."
Tohle m ještě scházelo. Ve skutečnosti se chtěl Aro jen ujistit, že s Bell zůstanu a že chce využít každičké příležitosti, aby nás zničil.
,,Aro neměj mi to za zlé, ale nevím jestli je to dobrý nápad. Chtěli bychom se zatím držet v utajení." řekl Carlisle a velmi pečlivě volil svá slova. V jeho hlavě jsem viděl jak už toho má také dost.
,,Carlisle vím jaký jste si zvolili směr co se týče způsobu obživy a my vám do toho nebudeme zasahovat. Byli jsme nedávno na lovu, tak nám to nějakou dobu postačí." odpovídal stejně sladce.
,,Dobře." souhlasil Carlisle, ale jeho mysl říkala něco jiného. Mírumilovný Carlisle řval v mysli jako tygr.
Pohled: Isabella Marie Swanová Blacková Cullenová
Tak to mi vážně chybělo. Nejenom, že budu muset žít v domě plném upírů, ale my budeme mít i dozor. Vztek uvnitř mě se tlačil na povrch.
Po chvíli jsme se odpojila od svého ,,milovaného" manžela a vydala se do kuchyně. Dostala jsem příšerný hlad. No, ono je pravda, že po sexu se žhavým upírem hrozí vyhladovění.
´Na co to zase myslíš?´okřikla jsem se. Nechtěla jsem na něj myslet jako na manžela. Nechtěla jsem na něj myslet jako na milence. Nechtěla jsem na něj myslet vůbec. Ale to bohužel z nějakého důvodu prostě nešlo. Pocítila jsem záchvěv provinilosti. Slíbila jsem si, že budu Mika milovat navěky, že na něj nezapomenu. Ale místo toho abych svůj slib dodržela tak mou mysl zaměstnávaly myšlenky na Edwarda a na dokonalý sex s ním.
Pohled: Edward Cullen
Po chvíli se od nás Bella odpojila a šla se najíst. Úplně jsem zapomněl na její lidské potřeby. Na okamžik jsem zapomněl na to, že je člověk. Na takovou podstatnou věc. Tedy ne, že bych se o ní nějak zajímal.
,,Ty! Co jsi to Bells udělal?" řval na mě Jacob.
Na chvíli jsem nevěděl co myslí, ale on mi to rád připomněl. Jasně i když měla Bella většinu těla zakrytou tak pořád se nedalo skrýt všechno.
,,Jakeu! Nechej toho!" okřikl ho jeho otec. Ale v mysli mě proklínal také. Jen nechtěl vystavovat kmen nebezpečí. Jacob se ihned stáhl. Bylo na něm vidět, že chová ke svému otci obrovskou autoritu.
Billy ke mně přistoupil a objal mě kolem ramen. Tedy jak by to vypadalo pro přihlížející.
,,Teď tu nebudu dělat scény, ale měl by jsi vědět, že jestli ještě jednou takhle Bell zohavíš tak tě najdu a zabiju t ě sám a je mi jedno, že kvůli tomu zemřu. Je to má dcera, kterou moc miluji. Tak na to pamatuj!" vrčel mi do ucha a drtil mou ruku.
Pak mě náhle pustil, protože zrovna vyšla Bell. Přísahám, že jsem cítil jak mi poskočilo mé mrtvé srdce. Na nose měla ještě trochu marmelády a v koutku úst. Měl jsem neodolatelnou chuť jí to slíbat polibky.
,,Bellinko. Máš na pusince marmeládu." upozornil jí Emmett. Hodila po něm uražený pohled a nijak více si ho nevšímala.
Pohled: LoveCullenka
Belle tekly po tvářích slzy, když se se všemi loučila. Tak moc se jí od nich nechtělo. Od jejího bratra a milovaného otce. Ale už byl čas jak taktně připomněl Aro. Který se už nemohl dočkat jak to bude pokračovat.
Edward s Bell se vydali k jeho autu. Otevřel jí galantně dveře a Bell beze slova nastoupila. Houpal se jí žaludek z toho jaká změna jí teď bude čekat. Nejenom, že je paní Cullenová, ale hlavně to teď bude úplně jiný život. A ona nevěděla jestli si na něj zvykne.
Edward jel neobvykle pomalu. Potřeboval přemýšlet, ne že by nemohl i kdyby jel rychle. Ale ve společnosti Bell bylo lecos složitější než normálně.
Pohled: Isabella Marie Swanová Blacková Cullenová
Už jsem nemohla udržet víčka. Snažila jsem se neusnout. Bránila jsem se tomu zuby nehty, ale únava mě nakonec přemohla. O minutku později jsem o sobě už nevěděla, jen jsem cítila tu nádhernou vůni. Vůni, která prostupovala celým aute. Vůni, která vycházela z Edwarda. Žádný parfém nebyl krásnější a ani se nemohl rovnat Edwardově osobní vůni. Kterou jsem si zamilovala.
To byli poslední myšlenky než jsem upadla do hluboké tmy.
Pocítila jsem něco studeného na mé ruce a pak jsem uslyšela ten nádherný hlas těsně vedle mého ucha.
,,Bell už jsme doma." řekl to tak něžně, že jsem měla pocit, že sním. Že toho manžela, kterého jsem si vzali vyměnili za někoho jiného. Jeho ledový dotek mě lechtal na krku. Cítila jsem jak se mi na krku vytvořila husí kůže. A zároveň jsem pocítila obrovskou touhu ho políbit.
Rychle jsem otevřela oči a spatřila jeho obličej pár centimetrů od toho mého. Byl tak blízko stačilo se nepatrně natáhnou a dotknout se jeho rtů.
Zatřepala jsem hlavou abych zahnala podobné myšlenky a odtáhla jsem se.
Pochopil mou reakci na něj a také se stáhl. Než jsem se nadála, tak byl u dveří spolujezdce a otevíral mi dveře. Naštvaně jsem si odfrkla. Komu se pořád snaží podlejzat? Kladla jsem si myšlenku. Dokonce jsem mu to chtěla říci nahlas, ale zastavil mě pohled na jejich dům.
,,Páni." zapískla jsem. Jejich dům byl vážně nádherný. Vypadal jako malovaný. Z poloviny byl prosklený a z druhé měl bílou omítku. Vypadal úchvatně.
,,Vítej v novém domově." uvítal mě vřelým hlasem ve kterém jsem zaslechla i smích.
Společně jsme vešli do domu, kde už byli všichni shromážděni v obývacím pokoji. Ale Alice tam s nimi nebyla.
,,Máte moc krásný dům." pochválila jsem ho. Nemohla jsem si pomoci. Paní Cullenová se na mě usmála tím hřejivým úsměvem. Úsměvem, kterým mi tolik připomínala maminku. Úsměvem, který mě zahřál u srdce.
***
Zbytek odpoledne jsem se seznamovala s mou novou rodinkou. Všichni byli tak milí a hodní. Opravdu jsem je nechtěla mít ráda.
Čas tak letěl, že jsem si ani nevšimla, že už je večer. Alice mě popadla za ruku. Chtěla jsem se jí vykroutit, ale držela mě tak pevně, že to nešlo.
Edward nám byl celou dobu v patách a nesouhlasně si pro sebe něco mumlal.
Alice otevřela dveře od dalšího pokoje. Stála sem tam s otevřenou pusou. Celá zadní stěna pokoje byla prosklená. Uprostřed pokoje stála nádherná postel se sloupky a nebesy. Na podlaze ležel drahý koberec. V zadním koutku bylo zrcadlo se stolečkem na kterém byla naskládaná kosmetika. V pokoji byli ještě dvoje dveře. Jak mi Alice vysvětlila tak jedny vedly do koupelny a druhé do naší šatny.
Moment! Tohle byla naše ložnice? Naše společná ložnice?! Zpanikařila jsem. Samozřejmě, že se předpokládalo, že jako manželé budeme spolu, ale stejně mi to vyrazilo dech. Jak jen vydržím být tu s Edwardem, aniž bych ho nezabila a nebo neulíbala k smrti?
Pane bože, co tě to zase napadá Bello. Okřikovala jsem se, ale stejně to nepomáhalo. Se zlobným pohledem jsem se podívala na Edwarda, který se očividně bavil a to mne rozlítilo ještě více.
,,Tohle je naše SPOLEČNÁ ložnice že?" zaúpěla jsem

%20%E2%80%93%20okraj.png)





mco moc sa teším na pokračovanie...dúfam,že bude skoro
