Edward:
Celá třída dnes žila myšlenkou, že k nám dorazí nějaká nová dívka.Dokonce i pan Molina, který jinak myslí jen na svůj výklad.Celkem mi to lezlo na nervy, ale hned jsem si vzpomněl, že když se do Forks přistěhovala má úžasná Bella taky jsem byl podrážděný, že na ni každý myslí.Můj úsměv zamrzl ve chvíly, kdy jsem uslyšel myšlenku Mika Newtona.
"Mohla by být jako Bella, ale já bych byl její Edward."pomyslel si.
Zpražil jsem ho pohledem a jeho myšlenky dál ignoroval.Dobře přiznávám, na tu holkdu jsem začínal být taky celkem zvědavý.Z myšlenek mě vytrhl hlas pana Moliny.
"Á..Slečna Wattesová..Těší mě..Třído, je mezi námi nová studetka..Blíže se vám představí snad sama..Takže, co takhle, kdybyste nám něco o sobě řekla?" řekl.
Celkem jsem ji litoval.Byla celkem hezká, ne byla hezká, tak metr sedmdesát, vlasy špinavý blond, zelené oči.Celkově působila sympatickým dojmem,kdyby se usmála, bylo by to ještě lepší.Do hovoru se jí moc nechtělo, jak jsem si přečetl v její mysli.
"Co, co byste chtěl vědět?" zeptala se ho nejistě.
Odpověd pana Moliny vyrušil šepot Lauren, která si myslela jak zapůsobí.
"Mno slešno Wattesová, přišli jsme o 5 minut výuky..raději se posaďte.." řekl nakonec pan Molina a na Wattesové bylo vidět, že mu z celého srdce děkuje.Moment, ale jediné volné místo je vedle..
"posaďte se třeba vedle pana Cullena, tomu to zajisté problém dělat nebude.." řekl moji nevyřčenou úvahu nahlas pan Molina.
Lauren to nebylo zrovna po chuti jak vidno "Ale pane profesore!S Edwardem sedí přece Bella!"
Ovšem pan Molina ji dobře uzemnil.. "To je sice pravda, ale slečna Swanová zde není a rád bych na slečnu Wattesovou viděl..A učitel jdem tu JÁ, slečno Malloryová!"
Teď to asi vypadá, že raději budu sedět s novou holkou, než s mou láskou, ale tohle je jistě jen provizorní.Kdyby ten tupec Newton nezničil předminulou hodinu jednu lavici..Hrát si v laboratoři s míčem, to napadne jen jeho..Poslouchat teď myšlenky holek, co závidí Wattesové a kluků, co závidí mě bylo fakt skvělé.Teď mi nějak došlo, že vlastně ani nevím jak se jmenuje jménem..Nějak mi to ani moc nevadí..Nestarám se o ni.
Přisedla si vedle mě.
"Ehm..Ahoj." řekla mi a já ji na pozdrav pokynul hlavou..
Její myšlenky mě celkem zaujaly..Od kama mě mohla znát?Jejda, jsem dokonalý a odtažitý..Hehe..Zabraňoval jsme smíchu..jsem upír děvče, to je celé..Něco jí říká, že jsme milý..Nemluvila jsi náhodou s Bellou?Ta to tvrdí v jednom kuse, ale teď bez legrace.Jakto, že mě zná?Asi si mě jen s někým plete..
Celou hodinu i zabralo bádání po tom, jestli jsme ji už někdy viděl..Ne neviděl..Určitě ne.Alice mi na parkoviti o Adéle vyprávěla..Prý se setkali v tělocviku..Zjitila jen, že se jmenuje Adéla..pochválila vkus jejího oblékání a dbaní o sebe celkově..Prý byla milá..Vydali jsme se domů a já následně za Bellou.Věnovali jsme se jeden druhému, celý den jsme ji neviděl.Chyběla mi.I když je nemocná, je překrásná..Ach vědět tak co si myslí..

%20%E2%80%93%20okraj.png)




