Z louky jsme šli ke Cullenům, všichni byli ještě trošku obezřetní, ale to se dalo pochopit. V domě jsme dostali společný pokoj s tím, že zprovozní další patro. Po prohlídce domu jsme se sešli dole a pověděli svůj příběh, Bella trošku potlačila své nevole, ale Rosalie to pořád dávala silně najevo. Po vyprávění jsme se seznámili s vlkodlaky a já poznala svého prvního kluka, znělo to opravdu šíleně, nejen to že mi je skoro 3 století a mám prvního kluka, ale i ta celá věc s otiskem, ta neschopnost se od své vyvolené odloučit byla šílená a nechápala jsem jak funguje, ale fungovala i obráceně, i já jsem cítila potřebu býti Sethovy na blízku.
Asi po třech dnech jsme si více věřili a bylo mezi námi všemi pouto, ne tak silné jako mezi ostatními členy rodiny, ale bylo. Většina nás už brali a když jsme se náhodou potkali v domě, nebylo to trapné nebo tak. Carlisle s námi chtěl často mluvit o schopnostech a těmi všemi věcmi okolo našeho příběhu, Esme se na nás dívá jako na děti, ikdyž jsme se vrátili do té dospělejší podoby, kterou jsme nabyli cestou z Volterry, Jasper už si zvykl, ale pořád nám nevěří, Alice už naplánovala nákupy, Emmett nás neustále otravuje, protože zjistil, že známe spoustu vtipů, Edward si nás nevšímá, Bella nás přestala nenávidět z části díky Nessie, která nás miluje a Rosalie je ještě více naštvaná, protože zjistila, že můžeme mít děti. Časem se to pouto ještě zesilovala, takže teď, po 50 letech by jsme se za sebe i nechali roztrhat a spálit.
Sledovala jsem jak si dvě dívky povídají na louce,obě s krásnými rysy a plnými rty, s hnědými vlasy, jedna měla hnědé oči a upírsky bledou, druhá modré a lidskou a teplou pokožku. Jedna vypadala na sedmnáct a druhá na patnáct, ikdyž oběma bylo pár desítek let. Obě byli poloupírky, jen jedna však byla napůl upír a napůl člověk; Nessie, ta druhá byla napůl upír a napůl vlkodlak; moje dcera Jasmen. Za nimi se pohybovali dvě skvrny, snažíc se dostat na záda tomu druhému, Emmett našel nového soupeře se kterým se mohl rovnat, mého syna Harryho.
Jasmen Leah Clearwater a Harry Alec Clearwater byli moje boží děti, byl to celkem zázrak vzhledem k tomu že jsem upír a můj manžel vlkodlak. Díky mé schopnosti, to ale bylo možné. Ukázalo se, že nejen upíři jsou nesmrtelní, vlkodlaci pokud žíjí moc blízko upírům také nestárnou, proto jsem se svým manželem pořád šťastná i přesto, že jsme spolu už nějaké to století.
Alec si také našel lásku, Tanyu a připojil se k jejich klanu, ne na dlouho, protože se k nám po sléze přistěhovali všichni Denaliští, takže jsme museli zvětšit barák a to přesto, že skoro pokaždé je aspoň jeden z párů, buď na dovolené nebo na svatební cestě.
A tak jde dál můj život. Přes bolestivý začátek ke šťastnémů konci, ikdyž se občas rozpomenu na nádvoří ve Volterře, ale to přejde poté co se podívám na své děti a svého manžela.

%20%E2%80%93%20okraj.png)




