Květen 2009


(Ne)konečně (ne)živá - info a Prolog

30. května 2009 v 21:17 | ewikk |  (Ne)konečně (ne)živá by sasanka18

Od narození malé Nessie uběhly už tři roky. Cullenovi se společně s Jacobem přestěhovali do Mashpee, menšího města v Massachusetts. Jednoho dne se k nim po setkání s neznámým upírem připojí osmnáctiletá GiGi, dívka s ohnivě červenými vlasy a nezávislou povahou. Jenže potom se zjeví Oni. Jejich myšlenky jsou pro Edwarda němé. Jejich budoucnost je pro Alici slepá. Jejich emoce jsou pro Jaspera neovladatelné. Jejich pachová stopa jako by nikdy neexistovala. Zůstává po nich jen zkáza a smrt. Co jsou zač? Odkud jsou a co chtějí? Lze se jim vůbec ubránit??


Prolog

P.S. když si z obličeje na obrázku odmyslíte ty klofáky, máte před sebou GiGi (aspoň já si ji tak představuju)

---Věděla jsem, že je za mnou. Věděla jsem, že mu nemůžu uniknout. Že mu neuteču. Byl příliš rychlý. A taky ho neporazím, až dojde na souboj. Byl příliš silný. Nemohu ho přelstít, nemohu ho uporsit, nemohu ho přesvědčovat. Byl příliš rozhodnutý skončit to se mnou. Nemůžu dělat nic, než se jen snažit utéct. Snaha, kterou jsem vkládala do běhu se nemohla vyplatit, nemohla jsem být rychlejší než on. I kdybych běžela velmi rychle, kdybych zatínala svaly až bych do nich dostávala křeče, kdybych se řítila lesem až do úplného vyčerpání sil, stejně mě jednou dostane. A pak? Možná to nebude bolet. Možná to chce mít rychle za sebou, stejně jako já. Třeba to nebude prodlužovat. Snad to odbude stejně rychle, jako utíká.
(klikni na celý článok)

Sláva nebo láska věčnost nebo smrt?6. kapitola

30. května 2009 v 20:43 | ewikk |  Sláva nebo láska,Věčnost nebo smrt?/ by NATALYYY

Vůbec se netěším na zítřek doktory nesnáším.Jdu se vysprchovat a potom spát.
Asi kolem Půl desáté večer mi zazvonil telefon.
"ANO"
"Ahoj Bells ja jen kdyby ti bylo opravdu blbě tak mi dej vědět a já dojdu klidně i ve 2 v noci já stejně špatně spím"
"Dobře tak jo měj se pa"
"Pa pa"


Nový Robertov objev?

30. května 2009 v 18:27 | ewikk
V magazinu Star se objevila dvoustránka o Robertovi a nějaké kalifornské dívce - Erika Dutra.

free image host free image host

Robert uviděl Eriku na párty v hotelu Du Cap Eden-Roc v Antibesu, ve Francii, 22. května. Bavili se spolu stranou od ostatních, pili Mochito a líbali se jako smyslů zbavení. V 5 hodin ráno si vyměnili telefoní čísla, E-Mailové adresy a odešli spolu. Že by tohle byl začátek nového románku? Berte však tuto informaci s rezervou, kdo ví co je na tom pravdy.


bravo číslo 11 scan Wolfpack

30. května 2009 v 14:46 | ewikk |  More
skenovat0005.jpg (164 KB)


Cesta věčnosti-2. kapitola

30. května 2009 v 14:26 | ewikk |  Cesta věčnosti by Aďka
2.kapitola
A tak jsme mohli vyrazit na večírek. Na odvoz nám už z odpoledního nákupu nezbyly peníze. Matka uznala, že luxusu budu mít dostatek, až se vdám. A tak přišlo naše oblíbené téma s názvem "svatba". Celou cestu mi matka udávala ještě poslední pokyny k tomu jak se mám chovat. "Neboj se." Řekla mi. "Hlavně se dívej pořádně na všechny mladé pány a já ti taky budu pomáhat vybírat toho nejlepšího z nich!"

Neznám tě, Edwarde Cullene-3. kapitola: 1. den nového života

30. května 2009 v 12:44 | ewikk |  Neznám tě,Edwarde Cullene by Dara
3. kapitola- 1. den nového života

,,Hodně štěstí, Bell''loučil se se mnou Charlie a dal mi pusu na čelo.
,,Díky, tati. Tobě taky''popřála jsem mu to samé. Potom jsem se otočila a utíkala k mému novému bejbátku. Pohladila jsem ho po kapotě a odemkla. Otevřela jsem dveře na straně řidiče a ještě jednou se podívala na Charlieho. Měla jsem už jednu nohu v autě, když na mě Charlie zakřičel.
,,Bell, nezapomeň. Nový život…''připomněl mi. Kývla jsem, pokusila se pousmát a nasedla do auta. Couvala jsem pryč z naší příjezdové cesty a naposledy zamávala Charliemu, který měl výraz absolutního štěstí… A stejně jsem nejela daleko. Po pár zatáčkách jsem zastavila a narovnala si zpětné zrcátko, protože jsem skoro nic neviděla. Potom jsem se podívala do zrcátka a skoro jsem se sama sebe lekla. Mé hnědé vlasy byly rozcuchané, kruhy pod očima hodně viditelné, oči takřka skleněné od slz. Povzdechla jsem si a začala si poupravovat vlasy. Když jsem s tím byla takřka spokojená, pokusila jsem se nahodit úsměv. Vypadalo to, jako když mám křeč, ale nic jiného jsem nesvedla… Ne v tuhle chvíli… Podívala jsem se na palubní desku, kde byla položená řasenka. Ach ten Charlie… Řasenku jsem nepoužívala od té doby, co………NE! Nemysli na to!! Křičela jsem na sebe v duchu…


Cesta věčnosti-1. kapitola

30. května 2009 v 12:13 | ewikk |  Cesta věčnosti by Aďka
1. kapitola
Konečně už nastane ten dlouho očekávaný den. Dnes je 29. října. A zítra odjíždíme do Ameriky. Všechno už máme dokonale zabalené. Zítra už nebudu Marie Čechová, ale už navždy budu Isabella Marie Swan. Jako město, v kterém chceme žít, jsme si vybrali New York. Matka, stejně jako já se už nemohla dočkat. Pořád básnila, jak to v New Yorku bude skvělé. Celý den jsme si maximálně užívali. Věděli jsme, že tenhle den je náš poslední v Čechách. Naše minulost bude zítra zpečetěna. Matka i já jsme dnes šli spát hodně brzo, aby se nám zítra dobře ráno vstávalo. V noci se mi zdál krásný sen. Zdálo se mi o klukovi s nepřirozeně bílou pokožkou, bronzovými vlasy, překrásnými oči a božským úsměvem. Jeho oči měly barvu karamelu a mohl být stejně starý jako já. Musím uznat, že byl opravdu nádherný.

Neznám tě, Edwarde Cullene- 2.kapitola-Cesta(životem)

30. května 2009 v 12:11 | ewikk |  Neznám tě,Edwarde Cullene by Dara
2.kapitola-Cesta(životem)

,,Bello?''
,,Hmm…?''podívala jsem se nenuceně a znuděně na Charlieho.
,,Už je to naposledy, slibuju''řekl po chvíli a díval se na mě ve zpětném zrcátku.
,,Co je naposledy?''zeptala jsem se. Bylo krátce před půlnocí, můj mozek vypovídal službu.
,,Naposledy se stěhujeme... Vidím, co to s tebou dělá... Philadelfia byla moje poslední práce... Stěhujeme se naposledy. Ve Washingtonu bude dobře, uvidíš.''odpověděl.
,,Hmm…''zněla má odpověď. Washington... Můj budoucí domov, kde zůstanu asi do smrti... Doteď jsme bydleli ve Philadelfii. Byla jsem docela ráda, že když už mi je skoro osmnáct, budeme konečně žít na hromádce a nebudeme se stěhovat jinam.
,,Chceš spát?''zeptal se mě Charlie ustaraným hlasem.