Emmett:
Všechno bylo teď tak jiné.Dříve bylo u nás veselo, ale posledních pár dní byl náš dům ponořen do černého roucha smutku.
Alice šla ven, vypadala vážně strašně vyděšeně, jakoby absolutně nechápala, co po ní Rose chce.Byla tak roztržitá.Takovouhle jsem jí neznal.
"Co jim prostě zavolat?" Navrhla moje překrásná žena po dlouhé pomlce.
"No ovšem, my se tady strachujeme, ale vždyť se mohli jít jen projít." Dodal jsem s lehkým úsměvem.
"Dobře, máte někdo jejich telefonní číslo?"Zeptala se Rose.Bylo vidět, že ji celá ta věc kolem Bellino rodičů , Jaspera a Belly samotné velice dotkla. Bylo mi jí líto, ale zároveň jsem se do ní zamilovával stále víc a víc…byla tak zranitelná, když ji něco trápilo.
"Edwarde?" Obrátila se Esme na sedícího Edwarda.Byl naprosto duchem pryč.Nedivím se mu, vždyť už zase nemá u sebe tu srandovní holku, tedy.. Bellu.Ale ona byla vážně strašně srandovní, jak byla nešikovná.To je hrozné, už o ní mluvím v minulosti.
Všechno bylo teď tak jiné.Dříve bylo u nás veselo, ale posledních pár dní byl náš dům ponořen do černého roucha smutku.
Alice šla ven, vypadala vážně strašně vyděšeně, jakoby absolutně nechápala, co po ní Rose chce.Byla tak roztržitá.Takovouhle jsem jí neznal.
"Co jim prostě zavolat?" Navrhla moje překrásná žena po dlouhé pomlce.
"No ovšem, my se tady strachujeme, ale vždyť se mohli jít jen projít." Dodal jsem s lehkým úsměvem.
"Dobře, máte někdo jejich telefonní číslo?"Zeptala se Rose.Bylo vidět, že ji celá ta věc kolem Bellino rodičů , Jaspera a Belly samotné velice dotkla. Bylo mi jí líto, ale zároveň jsem se do ní zamilovával stále víc a víc…byla tak zranitelná, když ji něco trápilo.
"Edwarde?" Obrátila se Esme na sedícího Edwarda.Byl naprosto duchem pryč.Nedivím se mu, vždyť už zase nemá u sebe tu srandovní holku, tedy.. Bellu.Ale ona byla vážně strašně srandovní, jak byla nešikovná.To je hrozné, už o ní mluvím v minulosti.
"Brácha!" Hodil jsem po něm nejbližší věc, která se naskytla.Až když letěla jsem si všiml, že šlo o květinář.SAKRA! Ale Carlisle byl pohotovější, takže se veškerá hlína z oné letící věci nestihla plně vysypat na náš béžový gauč.Carlisle na mě káravě pohlédl a postavil květináč zpět na své místo.Zdá se, že Edward si uvědomil, že byl tázaný, neboť se připojil k našemu rozhovoru.
"Co..co prosím, Esme?"Řekl nepřítomně.
"Oh, ano.Myslím, že na Charlieho má Bella ve svém diáři."Nesnášel jsem tento typ konverzace, neboť jsme my, co nedokážeme číst myšlenky nevěděli nic.
Edward vyběhl střelhbitě schody a za pár sekund se za námi vrátil i s Belliným nazelenalým diářem.Vyndal si svůj mobil z kapsy a začal do něj vyťukávat číslo.Za pár vteřin se rozdrnčel nahoře v pokoji Charlieho mobil.
"Sakra!" Ulevil si Edward.
"A co zkusit René?"Navrhla Rose.Byla tak sladká, když se snažila někomu pomoct.Tak obětavá…
"Emme, jsi tu s námi?"Hodila ke mně lehký úsměv Rosalie.
"Jistě, lásko," oplatil jsem jí lehoučký pohled, objal ji a políbil na tvář.
"Kde vezmu číslo na René?" Ptal se nervózní Edward.Byl tak směšný, ruce se mu klepaly a mluvil nesouvisle, totiž, kdyby trochu přemýšlel, tak mu dojde, že v mobilu Charlieho najde i číslo René.V tuhle situaci jsem musel vyloženě potlačovat smích.
"Co takhle zkusit Charlieho mobil?"Pomohl jsem mu trochu.A následně se dal do hrozivého smíchu.
Rosalie:
"Emmette….no tak!"Zamračila jsem se na něho.Edward byl velice rozrušen a bylo vyloženě nevhodné, aby se tu Emm takhle smál…
Hodil ke mně nevinný výraz a uklidnil se, i když mu koutky stále cukaly.
Sakra, kde je Alice?
"Šla ven…hledat stopu.. je toho na ní moc…Bella, JASPER, a tak všechno…"odvětil mi téměř hroutící se Edward.Jen jsem přikývla na souhlas.
Právě jsem si šla popovídat s Esme a Carlislem, co budeme dělat, když jsem si všimla Edwardova úsměvu.
"Brácha, cítíš se v pořádku? Zdá se mi to nebo se vážně usmíváš?"Předběhl mě Emm.
Edward už teď před námi svůj potlačující smích neskrýval.Rozesmál se na celé kolo.
Emmett do mě šťouchl se slovy :
"Jak to, že on se smát smí?!" Řekl nasupeně.
"Copak nevidíš, že se pomátl…?"Řekla jsem starostlivě, neboť on asi vážně nechápe, v jaké jsme situaci.
"Víííím.."Odpověděl mi zpěvavě na mé myšlenky…a smál se dál.
"Edwarde?"Řekl přísným hlasem Carlisle.
"Promiň.. no..abyste rozuměli…Slyším René s Charliem.Právě se hádají, to byste měli slyšet!" A smál se dál… zdá se mi, že snad ještě hlasitěji.
Esme se na něj káravě podívala, co si myslela, to ví jen Edward.
"Promiň, mami.Prostě si jen vyjeli na nákupy.A já, jak jsem byl rozrušen Belliným zmizením, tak jsem je neslyšel… nemluvě o Alici.Ta teď sedí před domem a má i ten poslední volný centimetr ve svém tělem zaplněný myšlenkami na Jaspera."
Teď se rozesmál i Emmett…a já se také.. líbezně začala smát.My se tu strachujeme a oni nás takhle vypekli, to je psina.Brrr… co jsem to řekla za slovo? Fuj ! Nesnáším vlkodlaky!
"Jdu za Alicí…"řekla rozkošně Esme a políbila Carlisleho na tvář.Najednou mě něco napadlo..
Přitulila jsem se k Emmettovi a šeptala mu:
"Lásko, kdypak si někam vyjedeme? Nějak mě zanedbáváš…" řekla jsem šibalsky a byl mi jasný výsledek mého snažení…Povolí, i kdyby nechtěl.Mně totiž neodolá.A navíc se mu musím předvést ve svém novém prádýlku.Mám ho od té doby, co jsme byly naposledy s Bellou v New Yorku.Oh ano ! Bella !
"Třeba hned,"mrkl na mě Emmett a políbil mě tak horoucně, jak jen to bylo snesitelné.
Poté mi došlo, že přeci nejsme v místnosti sami.Zmateně jsem se rozhlédla a ucítila na sobě dva pohledy.Patřily René a Charliemu.
"Jak rádi vás vidíme, kde jste byli?"Snažila jsem se okouzlit je svým pohledem…nepodlehli..musím zvolit jinou taktiku.
"Jen v New Yorku, René se chtěla podívat, co se tady u vás nosí, kdepak je Bella? Něco jsme jí přivezli.Ostatně pro vás všechny něco máme."Usmál se na Charlie.To je milé, oni nám něco přivezli.Začala jsem je milovat, jako vlastní příbuzné.René byla tak milá a Charlie tak vtipný.
Krásně jsem se na něj usmála a pravila:
"Jé, to je od vás milé.Bella? To nevím, zkuste se zeptat Edward, ale ten bohužel někam zmizel…"Snad jsem nic nepokazila a Edward mé myšlenky slyšel.
"Dobře, počkáme tu na ně," řekl Charlie a už si sedal k televizi.René položila tašky na židle a šla umýt nádobí.Co si asi myslí… asi to, že jsme neschopní a neumíme ani umýt nádobí, sakra…to jsme podcenili.
"No, víte…je možné, že se ještě dlouho nevrátí…"Řekl nejistě Emmett.To ale dle mého vůbec nemusel.Stejně by je to brzo omrzelo.
"Cože? Kampak se vydali?"Ptala se zvědavě René, která si právě vyzdvihovala rukávy a pouštěla vodu.
Ztrácela jsem pevnou půdu pod nohama.

%20%E2%80%93%20okraj.png)





pokračování určitě bude... někdy
Opravdu nevím dky, protže zatím nevím jak mám pokračovat, ale určitě někdy bude x)