VĚČNOST
Byla jsem ve svém šťastném místečku. Domeček uprostřed lesa, se starým dřevěným nábytkem. Prosklenou stěnou s výhledem na malé zahradní jezírko. Náš domov, místo, kde jsem cítila jako nikde jinde. Pocit bezpečí a zázemí byl cítit z každého kouta.
Byla jsem ve svém šťastném místečku. Domeček uprostřed lesa, se starým dřevěným nábytkem. Prosklenou stěnou s výhledem na malé zahradní jezírko. Náš domov, místo, kde jsem cítila jako nikde jinde. Pocit bezpečí a zázemí byl cítit z každého kouta.
Leželi jsme s Edwardem na bílé posteli s nebesy, kterou nám darovala Esme v upomínku na naše líbánky. Pokaždé, když jsem postel viděla se mi vybavily krásné vzpomínky, mlhavě lidské, ale přesto krásné. Já a Edward, poprvé spolu, jako jedno tělo. Při vzpomínce na naši svatební noc by se mi jako člověku nahrnula krev do obličeje a já bych se červenala. Vždycky když jsem si tuto skutečnost uvědomila, že už se nikdy červenat nebudu, jsem se musela usmát. Edward si mého úsměvu všiml - samozřejmě.
"Čemu se směješ?" řekl klidně a pohladil mě po vlasech. Hlavu jsem měla opřenou o jeho dokonalou hruď a já věděla, že by nyní dal cokoli, aby mohl jen nahlídnout do mé mysli. Znovu jsem se usmála a přejela mu prsty po krku. Podívala jsem se mu do tváře a viděla jeho zmatený výraz. Přitáhla jsem se k němu blíž a přitiskla své tělo na jeho. Pořád se tvářil zmateně a já se musela pousmát. Začala jsem ho něžně líbat na krku a pomalu postupovala výš k jeho bradě.
"Myslela jsem na naše líbánky." Řekla jsem a uličnicky se na něho usmála. Opět jsem ho začala líbat na bradě, kde jsem skončila a pomalu se přibližovala k jeho rtům. Slyšela jsem, jak zasténal a s tím zvukem mnou projel elektrický výboj. Najednou jsem si nemohla pomoct, rychle jsem si přitáhla jeho ústa na má a vášnivě jsem ho líbala a on mi polibek vřele oplatil. Prsty jsem mu proplétala do jeho bronzových vlasů. Cítila jsem jeho prsty, jak mi hladce kloužou po páteři. Projelo mnou lehké mravenčení a já si byla jistá, že to ucítil. Najednou jsem totiž ležela pod ním, hlavu zaraženou do polštáře a on se na mě usmíval tím svým dech beroucím úsměvem. Chvilku jsme si navzájem hleděli do očí. Po chvilce jsem si přitáhla zpátky jeho obličej, líbala ho a snažila jsem se nabažit jeho voňavého dechu. Jeho ruka mi klouzala po boku nahoru a dolu. S každým jeho dotekem jsem byla blíž a blíž nebi. Byl to můj anděl a já ho milovala, milovala jsem každý kousek jeho těla, každičký jeho pohled..
Oba jsme byli plně soustředění na sebe a nic kolem neexistovalo, jen Edward a já. V tom okamžiku jsme oba zkoprněli. Z vedlejšího pokoje se ozvalo tiché zívnutí a pak už byli slyšet jen kroky směrem ke dveřím. Neochotně, ale rychle jsem se od Edwarda odtáhla a posadila se na kraj postele. Dveře od pokoje se otevřeli a ve dveřích stála to nejkrásnější stvoření na světě.. Naše Renesmee.
Ospale se rozhlédla po pokoji, pak se rozběhla a skočila mi do náručí. Pevně jsem ji objala, ale ne tak abych jí ublížila. Byla tak krásná.. Byla naše..
"Dobré ráno mami" řekla mi a dala mi pusu na tvář. Poté se obratně vyprostila z mé náruče a šla zaútočit na Edwarda, svého otce. Vždy když jsem viděla ty dva spolu vznášela jsem se v sedmém nebi. Oba byli tak krásní a já je milovala. Viděla jsem jak Renesmee tahá Edwarda za vlasy a skvěle se při tom baví. Ten se jen široce usmíval a já věděla, že si tuto chvíli užívá minimálně stejně jako já.
"Tati, půjdeme dneska lovit?" její oči se rozzářili při myšlence na týmový lov s tatínkem.
"Určitě má malá princezno, ale nejdřív se utíkej převléct." Usmál se na ni a ona ho objala.
Utekla rychle z pokoje, aby se převlékla. Podívala jsem se na Edwarda, který měl stále na tváři ten spokojený výraz. Když si všiml, že na se na něj dívám byl hned u mě. Rychle, ale přesto vášnivě mě políbil.
"Máme pro sebe celou noc" zašeptal mi do ucha. Něžně se na mě podíval a já bych přísahala, že vím na co myslí. Znovu bych se měla začervenat, ale krev se mi do obličeje nenahrnula.
"Miluji tě" řekla jsem a ještě ho něžně políbila.
"Mami, tati! Nechte toho, jdeme na lov!" oba jsme se pobaveně podívali na již převlečenou Renesmee a museli jsme se zasmát.
"Tak jdeme na to. Vsadím se, že něco ulovím dřív než ty" popichoval Edward Renesmee.
Ta se na něj jen ušklíbla a už byla venku ze dveří. Edward se na mě pobaveně podíval a vystřelil za ní. Chvilku mi trvalo než jsem si uvědomila, že je tato chvíle skutečná. Zasmála jsem se svým absurdním myšlenkám, že je to jen krásný sen. Podívala jsem se na naši společnou fotografii nad krbem a vystřelila ze dveří za nimi..
"Čemu se směješ?" řekl klidně a pohladil mě po vlasech. Hlavu jsem měla opřenou o jeho dokonalou hruď a já věděla, že by nyní dal cokoli, aby mohl jen nahlídnout do mé mysli. Znovu jsem se usmála a přejela mu prsty po krku. Podívala jsem se mu do tváře a viděla jeho zmatený výraz. Přitáhla jsem se k němu blíž a přitiskla své tělo na jeho. Pořád se tvářil zmateně a já se musela pousmát. Začala jsem ho něžně líbat na krku a pomalu postupovala výš k jeho bradě.
"Myslela jsem na naše líbánky." Řekla jsem a uličnicky se na něho usmála. Opět jsem ho začala líbat na bradě, kde jsem skončila a pomalu se přibližovala k jeho rtům. Slyšela jsem, jak zasténal a s tím zvukem mnou projel elektrický výboj. Najednou jsem si nemohla pomoct, rychle jsem si přitáhla jeho ústa na má a vášnivě jsem ho líbala a on mi polibek vřele oplatil. Prsty jsem mu proplétala do jeho bronzových vlasů. Cítila jsem jeho prsty, jak mi hladce kloužou po páteři. Projelo mnou lehké mravenčení a já si byla jistá, že to ucítil. Najednou jsem totiž ležela pod ním, hlavu zaraženou do polštáře a on se na mě usmíval tím svým dech beroucím úsměvem. Chvilku jsme si navzájem hleděli do očí. Po chvilce jsem si přitáhla zpátky jeho obličej, líbala ho a snažila jsem se nabažit jeho voňavého dechu. Jeho ruka mi klouzala po boku nahoru a dolu. S každým jeho dotekem jsem byla blíž a blíž nebi. Byl to můj anděl a já ho milovala, milovala jsem každý kousek jeho těla, každičký jeho pohled..
Oba jsme byli plně soustředění na sebe a nic kolem neexistovalo, jen Edward a já. V tom okamžiku jsme oba zkoprněli. Z vedlejšího pokoje se ozvalo tiché zívnutí a pak už byli slyšet jen kroky směrem ke dveřím. Neochotně, ale rychle jsem se od Edwarda odtáhla a posadila se na kraj postele. Dveře od pokoje se otevřeli a ve dveřích stála to nejkrásnější stvoření na světě.. Naše Renesmee.
Ospale se rozhlédla po pokoji, pak se rozběhla a skočila mi do náručí. Pevně jsem ji objala, ale ne tak abych jí ublížila. Byla tak krásná.. Byla naše..
"Dobré ráno mami" řekla mi a dala mi pusu na tvář. Poté se obratně vyprostila z mé náruče a šla zaútočit na Edwarda, svého otce. Vždy když jsem viděla ty dva spolu vznášela jsem se v sedmém nebi. Oba byli tak krásní a já je milovala. Viděla jsem jak Renesmee tahá Edwarda za vlasy a skvěle se při tom baví. Ten se jen široce usmíval a já věděla, že si tuto chvíli užívá minimálně stejně jako já.
"Tati, půjdeme dneska lovit?" její oči se rozzářili při myšlence na týmový lov s tatínkem.
"Určitě má malá princezno, ale nejdřív se utíkej převléct." Usmál se na ni a ona ho objala.
Utekla rychle z pokoje, aby se převlékla. Podívala jsem se na Edwarda, který měl stále na tváři ten spokojený výraz. Když si všiml, že na se na něj dívám byl hned u mě. Rychle, ale přesto vášnivě mě políbil.
"Máme pro sebe celou noc" zašeptal mi do ucha. Něžně se na mě podíval a já bych přísahala, že vím na co myslí. Znovu bych se měla začervenat, ale krev se mi do obličeje nenahrnula.
"Miluji tě" řekla jsem a ještě ho něžně políbila.
"Mami, tati! Nechte toho, jdeme na lov!" oba jsme se pobaveně podívali na již převlečenou Renesmee a museli jsme se zasmát.
"Tak jdeme na to. Vsadím se, že něco ulovím dřív než ty" popichoval Edward Renesmee.
Ta se na něj jen ušklíbla a už byla venku ze dveří. Edward se na mě pobaveně podíval a vystřelil za ní. Chvilku mi trvalo než jsem si uvědomila, že je tato chvíle skutečná. Zasmála jsem se svým absurdním myšlenkám, že je to jen krásný sen. Podívala jsem se na naši společnou fotografii nad krbem a vystřelila ze dveří za nimi..

%20%E2%80%93%20okraj.png)





Jeej to bolo krasne :}