Přípravy-3.díl
Jistě…komplikace…není mi souzeno být šťastná,teď jsem si 100% jistá.Odevzdaně jsem sklopila oči a přemýšlela jsem,zda to,co Alice viděla vůbec chci vědět.Ale pak mi došlo,že jde možná o novinky ohledně Forks.Co když se ta párty vážně konala?...NE!!..
"Angela…"…vydechla jsem omráčeně.."Ne,Bello…buď v klidu.Dá se říct,že nikdo není v ohrožení smrti.."..usmála se na mě Alice.
Jistě…komplikace…není mi souzeno být šťastná,teď jsem si 100% jistá.Odevzdaně jsem sklopila oči a přemýšlela jsem,zda to,co Alice viděla vůbec chci vědět.Ale pak mi došlo,že jde možná o novinky ohledně Forks.Co když se ta párty vážně konala?...NE!!..
"Angela…"…vydechla jsem omráčeně.."Ne,Bello…buď v klidu.Dá se říct,že nikdo není v ohrožení smrti.."..usmála se na mě Alice.
"Tak proč jseš tak vyděšená?"…nedalo mi. "Protože víš, chtějí nás navštívit tví rodiče,Bello.. a to chápej..trochu komplikace je.Naposledy jsi se s tvojí skutečnou rodinou viděla,když jsi byla ještě člověk."…čekala bych třetí světovou,mor,úmrtí..ale ne návštěvu mých rodičů.
"Jak můžou vědět,kde se právě teď nacházíme?"…ptala jsme se rychle Alice,ta jen pokrčila rameny,neměla tušení.
Na to mi ale odpověděl Edward: "Slečna Morganová…"…při vyslovení jejího jména mu cukaly koutky.. "..je totiž teta Jessicy.Dnes dopoledne,hned po tom…jak jsme měli historii si volali a když Jessicina matka předala Jessice telefonní sluchátko..tak při jejich rozhovoru došlo i na to,že ve škole je zvláštní rodina.Všichni jsou moc krásní a hlavně…cituji:Ale ten Edward je přenádherný,v tu chvíli si na mě Jessica vzpomněla a ptala se na příjmení… a když jí slečna odpověděla,že Cullen,tak to bylo jasné.Vždyť víš,jaká je Jessicina matka…už to ví celé Forks,že teď žijeme ve Philadelphii.Když to zjistil tvůj otec,kde se nacházíš,tak mu to nedalo a domluvil se s Renee,že nás navštíví,má to být překvapení."…zkoumavě se na mě Edward podíval,co já na to.Asi jsem neměla moc dobrý výraz,protože se začal smát a chlácholivě mě obejmul. "No tak,Bello,vždyť je to návštěva jen tvých rodičů..".. a začal se smát.Hodila jsem to něm patřičný obličej a on se trochu zklidnil.
"Každopádně bychom teď měli jet domů a sejít se celá rodina,abychom se domluvili,co bude dál.Kdyby teď svojí dceru našli mnohem hezčí,nic ve zlém Bello"…jen jsem přitakala,měla pravdu. "mohl by to pro ně být šok,Musíme něco vymyslet"..Alice měla pravdu…kort když vím,jaká mamka je…Když jsme byli s Edwardem u nich doma…neustále se nászkoumavě prohlížela a všimla si sebemenší změny,pohybu...pohledu,či gesta.
"To bude zlé.."…řekla jsem otevřeně.Najednou mi došlo,kde vlastně stojíme,co tu uprostřed chodících studentů probíráme a také jsem si vzpomněla,že já už tu dávno nemám být.
"Alice,měly bychom už jet domů.Edward s Jasperem za námi hned po vyučování přijedou.Edwarde,.."…otočila jsem se na něj..koukal se na mě tak krásně…něžně..chápavě,ale zároveň ustaraně…musela jsem mu dát nejdříve alespoň malinkatý polibek..strašně jsem chtěla. "..ty mě prosím tě omluv,že mi nebylo dobře a vše řekni Jasperovi." "Zajisté,má paní"…komicky zasalutoval…letmo mě políbil na čelo a spěchal na hodinu…tuším matematiky. "Alice…jdeme"…musela jsem do ní trochu drcnout,aby pochopila,že jdeme..nějak se prala se svými myšlenkami,proto nevnímala.Když se Alice pustí do přemýšlení…téměř vypadá jako spící člověk.
"Oh,.ano…máš pravdu,jdeme.."…odpověděla-teď už vnímající Alice a zavěsila se mi do rámě.Celou cestu,až k našemu domu jsme se prali každá s vlastními myšlenkami.Já s tím,jaké to bude,až mě naši uvidí..zda jim budu muset povědět pravdu…což by je asi zabilo.Možná by se mě zřekli,i když.nevím,zda to jde,když už jsem plnoletá.Nebo..pověděli by to někomu?...Nebo by mi také jednoduše nemuseli věřit a odvézt mě do blázince.Ale tahle myšlenka mě rozesmála.Jako bych si nedokázala poradit s pár mřížemi,či svěrací kazajkou a nebo dokonce pár lidmi.Je to absurdní…měla bych být ráda,že uvidím svoji rodinu.Svoji skutečnou rodinu.. a ne,tu..takhle vyšilovat.Chudák Alice..vypadala hrozně.. v tváři měla ztrápený výraz a oči upřené do prázdna.
Na chvíli jsem se přestala soustředit na řízení a chytila jí pěvně za ruku-aby to aspoň cítila,jež měla volně opřenou o opěrátko.Jemně se na mě usmála a pravila : "Neboj se,jsem v pohodě…jen..."..a větu nedokončila..jakoby měla pocit,že TO,co chtěla doříct..nemám vědět. "Jen?.."..pomohla jsem jí trochu.
"Mám strach."
"Z té naší královské návštěvy?..Prostě nakoupíme jídlo…zkontrolujeme,.zda nám ještě fungují odpady a vyvětráme pokoj pro hosty,brnkačka.."..řekla jsem jí trochu lehce,ale sama jsem slyšela tu absurditu,kterou ta věta prostě nemohla skrýt.Vždyť jsem se sama bála…byla jsem nervózní,jak mám uklidnit ještě Alici?..Tyto otázky mi vrtaly hlavou…při mém přemýšlení mě vytrhla až Alice pravící lehkým hlasem. " Bello?..Mám takový pocit,že jsi špatně odbočila.."… a dala se do hlasitého smíchu…tak jsem se tedy zase jednou podívala před sebe a měla pravdu…štrádovala jsem si to po hlavní do New Yorku.Začala jsem se smát s ní.Pozorně jsem se rozhlédla kolem a prudce auto obrátila do protisměru .A už jsem si to štrádovala po naší cestičce k našemu království,kde jsem byla nucena strávit dalších pár let…možná jedno desetiletí,ale to je trochu moc…pár let..sedí víc.Vystoupili jsme z auta a běželi se podívat,zda už je Carlisle doma,nebyl,za to Esme nás moc mile přivítala a říkala,že už je doma i Rose s Emmettem,nedalo mi to a okamžitě jsem se musela zeptat,jak jejich návštěva dopadla.odpověď mi vykouzlila úsměv na tváři,neboť byla kladná.
"Nevíš,kdy se Carlisle vrátí?"..naléhala Alice na Esme..zatímco já prozkoumávala výbavu kuchyně.
"Nevím,snad kolem třetí.Děje se něco?..Bello,co to..?..Holky!..Něco se děje?!!"…říkala trochu znepokojeně Esme.
"Ano,přijedou moji rodiče,kontroluji výbavu talířů,příborů a sklenic."…odpověděla jsem Esme..přitom,když jsem počítala hrnečky. "Cože?..To je výborná zpráva,Bello…"..usmála se na mě Esme. "Nebo..není snad něco v pořádku?" ptala se,když si všimla ,že jsem s ní nesouhlasila. "No,vlastně..já jsem naši od té doby,co jsem byla přeměněna neviděla…"…na konci věty se mi trochu zlomil hlas,byť jsem se snažila sebevíc.
"Aha.."..odpověděla mi trochu smutně.. "to je mi líto..". "Ano,mně poměrně také.."…přiznala jsem.
"Jenže ta návštěva s sebou ponese i určité nevýhody.Budeme muset jíst vždy společně,aby neměli sebemenší pochybnosti.Budeme muset předstírat spánek.Budeme se po celou dobu jejich pobytu velice omezovat.Nebudeme moc používat své síly.Budeme muset chodit na toaletu a využívat koupelnu.Ranní hádky,kdo bude první v koupelně budou také na místě.A hlavně doufám,že nebude slunečno.I když..to by se dalo trochu obejít dědičnou citlivou pokožkou na spálení.V nevýhodě tehdy bude Bella.Ale to všechno se dá tak nějak snést,jako bod úrazu vidím to jídlo."..řekl Edward,ani jsem si nevšimla,že už je doma.
"Nemělo ti zkončit vyučování až za 2 hodiny?"..podivila jsem se..
"Ano..".. a v tu ránu byl u mě a něžně mne políbil na rty…"..ale já utekl,za tebou,lásko".. a věnoval mi další polibek.
"Cože?.."..vykřikla jsem a vymanila se z jeho objetí.
"Lásko,dělám si jen srandu."…rozchechtal se…
"Ehm,jistě…"
"Ve skutečnosti jsem požádal slečnu Morganovou,zda bych mohl jít za tebou domů,že mi vadí ta nejistota,že nevím,co je s tebou.Souhlasila.."..dodal úsměvem..PŘEKVAPIVĚ!..Vykřikl kdosi v mé hlavě..Oh..aha..to byla ta žárlivá hysterka Bella.Zatímco oddaná nežárlivá manželka Bella se strachy krčila v protilehlé straně mé hlavy.
"Cože jste všichni doma?..Co taková sešlost,rodino?.."..ze široka se usmál Carlisle a políbil Esme. "Přijede Charlie s Renee"…řekla téměř smutně,ale zároveň vesele.
"Vážně?..Mně se zdálo,že jsem zahlédl Renee dole ve městě.".dodal trochu zamyšlený….
Ovšem věta,kterou pronesl mi vyrazila dech…Oni už jsou tady?!!...Vyměnila jsem si s Esme ohromený pohled.KATASTROFA!..Žádný čas vše dokoupit,i když to byl můj nejmenší současný problém.ŽÁDNÝ ČAS SE PSYCHICKY PŘIPRAVIT….to nezvládnu.

%20%E2%80%93%20okraj.png)




