Celou cestu domů jsem se na sedadle nervózně ošívala.Znala jsem Alice dost dobře na to,abych věděla,že mi určitě připravila nějaký šílený večírek,aby oslavila můj návrat.Děsila jsem se jejich oslav.Všechno bylo vždycky tak přehnaně vyzdobené…K tomu všemu mi budou všichni ostatní věnovat pozornost a to jsem neměla nikdy ráda,i když se jednalo o moji rodinu.Stejně jsem si někdy připadala jako pod mikroskopem.
,,Bello?" zeptal se nervózně Edward. ,,Děje se něco?" Zřejmě vycítil moji nervozitu.
,,Vůbec nic," odpověděla jsem a snažila se o uvolněný tón.Přesto nevypadalo,že jsem ho přesvědčila.Dosáhla jsem jenom toho,že se na mě nesouhlasně zamračil.Nedala se popsat úleva,kterou jsem cítila,když jsme se vynořili ze zatáčky a křídově bílí dům s červenou střechou a malou verandou,byl stejný jako vždycky.Žádné balónky,stuhy,lampiónky,prostě nic.S úlevou jsem vydechla,spokojená,že Alice upustila od svého záměru s večírkem.
,,Jdeme?" zeptala jsem se Edwarda a ukázala mu jeden ze svých oslnivých úsměvů.Edward jenom zakroutil hlavou nad mými rychle se měnícími se náladami.Vyskočila jsem z auta a chtěla jsem se vydat za ostatními,kteří právě mizeli ve dveřích domu.Avšak,dřív než jsem stačila udělat jediný krok,chytil mě Edward a uvěznil mě ve své náruči.Zmocnil se mých úst a věnoval mi vášnivý polibek.Potom si opřel svoje čelo o mé a hluboce se zadíval do mých očí.
,,Věříš mi,když říkám,že tě miluji?" zeptal se a jenom jeho vážný výraz mi zabránil,abych nevyprskla smíchy.
,,Samozřejmě,že ano.Co je to za pitomou otázku?" zeptala jsem se zmateně.Nechápala jsem kam tenhle hovor vede.
,,Fajn," řekl pouze a moji otázku ignoroval.S viditelným uspokojením mě znovu políbil.do domu jsem musela jít lidskou chůzí.Nebyla jsem si stoprocentně jistá,jestli bych dokázala jít,aniž bych upadla.Přesto že jsem byla upírka,byla jsem téměř stejně nešikovná,jako když jsem byla člověk a už vůbec nepomohl fakt,že mě Edward takhle rozptyloval.Takový polibky by se měli zakázat.
Edward se celou cestu do domu pochechtával a vypadalo to,že mu nevadí naše pomalé tempo.Byli jsme zrovna na verandě,když se Edwardova nálada změnila.Najednou byl nervózní a pořád po mě po očku pokukoval.Jako by se bál mojí reakce.Prozatím jsem se rozhodla to přejít.Avšak,když jsme vešli do domu-strnula jsem.

%20%E2%80%93%20okraj.png)




