close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bude hůř (povídka od Vrrr.Grrr)

18. února 2009 v 15:14 | ewikk
Sotva jsme vstoupili do budovy školy , zvonilo. Jaká náhoda , pomyslela jsem.Nicméně jsem se nemohla zbavit myšlenek na to , jak dlouho tam na mě všichni koukali a skvěle se bavili a také toho , proč není Jasper ve škole.Emmett se rozhlédl po škole a mrkl na nás, bylo to znamení,které naše rodina často používá proto ,aby dala najevo ostatním,že je vzduch čistý,tudíž možnost,že se prozradíme naší velkou rychlostí je nulová.

Ve zlomku setiny už jsme ťukali na dveře učebny,jež nás bude držet mezi svými stěnami další vyučovací hodinu.Byla to samozřejmě historie se slečnou Morganovou.BOŽE! Pomyslela jsem si.Co jsem komu udělala zrovna ona a první hodinu,paráda.To nám to pěkně začíná.
Edward zaťukal na dveře a posléze vstoupil.Překvapilo mě,že nic neříká a jde rovnou do své první lavice u katedry.Poté jsem vstoupila i já a zjistila příčinu-slečna se ještě nedostavila.Prakticky ve třídě vládla nálada přestávky.Úplně vzadu se nakrucoval nějaký blonďák oblečený do džínů, černého tílka a košile snad modré barvy nad nějakou černovlásku.Docela pohledná holka,obdivně na něj koukala a pozorně vnímala,co jí říká a ukazuje,přitom se rozpačitě usmívala.Snad veškerá její krev se jí naschromážděla ve tvářích.Připomínala mi mě,ještě když jsem byla člověk.Takovéhle tváře jsem měla dennodenně,tedy,když jsem byla s Edwardem vždycky.
Já jsem si sedla do oné třetí lavice u dveří vedle toho ,dnes až přemíru navoněného blonďáka.Napadlo mě,že když jsme obyvatelé jedné lavice,že bych alespoň mohla vědět,jak se jmenuje.Ale posléze jsem svoji myšlenku raději zavrhla.Nemůžu se přátelit s lidmi.
Konečně se otevřely dveře a vešla slečna Morganová.Zkoumavě jsem si jí prohlížela,abych si všimla sebemenšího detailu,jež měla na počest toho,že dnes zase bude učit Edwarda a samozřejmě celou naší třídu,ale přece jenom Edward hrál hlavní roli.Musela si vedle něj první den připadat strašně nicotná ,protože dnes na sebe napatlala tolik make-upu,že to musely být nejméně dvě tuby.Ale úplně nejhorší bylo to,že obličej působil v porovnání s krkem jako hnědá maska.Měla moc tmavý odstín.Řasy měla všechny do jediné přísně vytažené směrem nahoru horní víčko a směrem dolů spodní víčko.Nad nimi měla dokonalou černou linku a slabounce nanesené bílé stíny.Rty měla lehce růžové,přetřené pouze leskem-alespoň,že tak,schválila jsem jí v duchu.Naše pohledy se setkaly.Lhostejně jsem zase přemrkla někam jinam,aby si snad nemyslela,že ji sleduji.Alespoň jsem měla čas podívat se na Edwarda.Něco dělal pod stolem.Zdálo se,že psal SMS.Komu teď může psát SMS? Napadlo mě jako první. Edward nejspíš ucítil můj pohled na zádech,tak se na mě otočil,kouzelně se na mě usmál a zase hlavu odvrátil.
To už jsem se stačila věnovat slečně ,potřebovala jsem si ji doprohlédnout.Zajímavé je,že jako první mě upoutal obličej,asi proto,že byl tak silně nalíčen.Obličeji už jsem věnovala pozornosti dost,teď přišlo na řadu oblečení.Měla na sobě bílé šaty po kolena s hlubokým výstřihem,které dokonale rýsovaly její hubenou postavu.Oproti pantoflím,co měla naposledy,dnes měla bílé lodičky na poměrně vysokém podpatku,které jí krásně tvarovaly nohy.
Na ruce měla bílý korálkový náramek a na druhé nic.Na krku visel dlouhý stříbrný šperk,který jí padal do onoho hlubokého výstřihu.Vlasy měla vyčesané nahoru,takže odhalovaly její jemný krk.Ona si zřejmě myslela,že tohle je sexy,ale mě s Edwardem vystavila obrovskému pokušení.
"Ticho!" přikázala třídě,protože od té doby,co vešla do třídy zavládl ve třídě výrazný neklid.Spousta lavicových párů si spolu povídalo,samozřejmě komentovali její vzhled pro dnešní den.Trochu mě tím "probudila" z přemýšlení a já opět mrkla po Edwardovi.Ten už touhle dobou poslušně seděl a snad si něco čmáral,nevím.Mám snad to nejhorší místo ve třídě.Když chci vidět na Edwarda,musím se mírně vyklonit a ještě pohlédnou přes jeden pár lidí,co sedí v dohledu mého pozorování.Už se na mě kolikrát otočili,zřejmě si myslí,že na ně neustále civím.Jak si můžou myslet,že jsou pro mě důležitější,než můj manžel?
Slečna se mezitím usadila na své židli,při otevírání učebna se toužebně usmála na Edwarda,který po tomhle gestu sklopil oči a dál si kreslil neurčité obrazce do sešitu.
" Dnes si budeme povídat o objevení Ameriky.Tohle už jsme probírali vloni,takže předpokládám,že značné znalosti už máte a tohle pro vás bude jen doplňkové učivo" ..fajn,Kryštof Kolumbus 1492,přivezl nám do Evropy brambory….,o tom bych mohla psát knihy.
Když konečně skončilo její nakrucování a nápadně často spadlá křída na zemi,pro kterou se musí ohnout,takže na celou třídu vystrčí zadnici ,oddechla jsem si.Edward už stál u mě,když jsem si sklízela věci do své tašky.
"Ty ho teda pekelně trápíš"…spiklenecky na mě mrkl.
"Prosím?" nevěřícně jsem vykulila oči.Co tím mohl myslet?
"No Bena" usmál se na mě tak sladkým úsměv,že jsem měla chuť ho políbit,ale jelikož jsme byli ve škole ,bylo tohle chování tabu.Spolužáci postupně odcházeli ze třídy a já s Edwardem zůstala ve třídě sama,tedy až na pár opozdilců.
"Jakého Bena? O čem to mluvíš?" tehdy mi to vážně ještě nedošlo.
"Tvého souseda," dodal,teď už otráveně.
"Aha a co je s ním? ," nějak jsem pořád nechápala o co mu jde.
"Haló,Bello,nespíš? ," mávl mi před obličejem rukou,jako by chtěl zjistit,zda vnímám.
"Jasně,že nespím."
"Říkám ti,že ho pekelně trápíš," už se mu začal vracet úsměv na rty.Skvěle se mými rozpaky bavil,syčák.
"Cože? Vysávám mu snad poslední kapku krve z těla?"popíchla jsem ho.
"Ne,tak krutá zase nejsi" odvětil pobaveně.
"Jen si ho celou hodinu nevšímáš,vlastně jsi ani jednou neobrátila hlavu jeho směrem.Víš jak ho to dožírá? Už si kvůli tobě i koupil Adidas voňavku za všechny své úspory." Rozesmál se.On se tím náramně bavil,zatímco já nevěřícně valila bulvy.
"Cože? Všimla jsem si,že dnes nějak jinak voní a že na sebe musel vyplácat veliké množství voňavky,ale že by to bylo kvůli mně? Ty se určitě vymýšlíš!" obvinila jsem ho.
"Ne,přísahám."na znamení zdvihl dva prsty.
Trochu jsem začala přemýšlet,jestli mu to věřím,ale asi na tom něco opravdu bude.
"Achjo," povzdechla jsem si.A odevzdaně jsem se sklouzla zpátky na židli.
"Děje se něco,Bello?" starost v jeho hlase byla viditelná.
"Ale ne,ty blázínku.Já jen přemýšlím,kdo všechno naším studováním zrovna tuté školy trpí."řekla jsem smutně.
"Prosím tě,jeden puberťák ti snad nebude kazit spaní,ne?" té představě jsem se oba zasmáli,ale přeci jen já trochu ztrápeně.
"Tady nejde o,jak ty říkáš Bena,ale také o slečnu Morganovou,víš" teď jsem dávala veliký pozor,jak bude reagovat.Napřímil se a začal dělat obličeje.
"Nooo,ona slečna Morganová je," podrbal se na hlavě,jakoby hledal správný výraz.
" ..při nejmenším zvláštní,ale opravdu si nedělám starosti.Ono jí to přejde.Sice si dneska představovala naší svatbu,ale věřím,že jí to přejde."
"Co prosím?" nezvládala jsem své napůl naštvané a napůl udivené emoce.
"No,to ona si často představuje i naše děti" všimla jsem si,že Edward nijak zvlášť nešeptá,tak jsem se rozhlédla kolem a zjistila,že jsme ve třídě sami.
To se mi hodilo.Vrhla jsem se na něj a začala ho líbat.On mi sice nečekaně ,ale zodpovědně polibky oplácel.Když se konečně dostal z mého sevření tak se začal smát a řekl:
"Teda,ty mě šokuješ,manželko moje"…popíchl mě.A poté jsme se začali oba dva smát.
"A bude hůř,zlato!" dodala jsem s lehkým úsměvem na rtech.
"To doufám.Tuto hůř se mi totiž náležitě zamlouvá"…usmál se a už mě políbil jen do vlasů,protože jsem společně vycházeli ze třídy a poddávali se šumu na chodbě, vstříc další hodině.Naše mysl byla poblouzněná,ale zamilovaná už pár let,ale pořád stejně silně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alice....Sima...xD Alice....Sima...xD | 18. února 2009 v 16:12 | Reagovat

DAlsia parada x dxD

2 Markétka Markétka | 18. února 2009 v 16:17 | Reagovat

kouzelný!!! :-*

3 janča janča | 18. února 2009 v 18:08 | Reagovat

krásný moc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.