z pohledu Alexy
Probouzela jsem se pomalu. Nádech otupělosti mě stále držel ve tmě a nechtěl mě pustit. Ale všechno má svůj konec a po nějaké době jsem začala cítit jak mlha, která byla kolem mě, řídne až nakonec zmizela úplně. Musela jsem být vzhůru, protože jsem cítila studenou ruku, která držela moji. Ale nechtělo se mi otevírat oči, ještě ne. Spolu s otupělostí zmizel i oblak, který mi halil myšlenky, vzpomínky a já si spolu s probuzením, vzpomněla na vše. Ještě teď jsem cítila otisky Larryho rukou po celém těle. Doufala jsem, že se mi to zdálo, že to byla jen další moje noční můra. Ano, byla to noční můra, až na to že se mi skutečně stala. ,Proč já? Proč zrovna já? Komu jsem co udělala?´naříkala jsem v duchu. Nedokázala jsem se zbavit vzpomínek na to co se mi stalo. Pořád se mi to vracelo. Živě jsem vzpomínala na jeho ruce, které bloudili pod mým trikem a v kalhotách. Jasně jsem cítila jeho nechutné rty na svých. ,Pokusil se mě znásilnit! Bože, on se mě pokusil znásilnit!´prolétlo mi myslí. S tímhle zjištěním jsem začala potichu plakat. Slzy mi začaly stékat po tváři, ale oči jsem stále neotevírala. Slyšela jsem trhavý bolestný nádech a potom studené tělo, které se najednou ocitlo u mě. Ucítila jsem studenou ruku ve svých vlasech a kolem svého pasu.